Nebývá zvykem hodnotit knihu, natož učebnici, dle jednohoho odstavce vytrženého z kontextu. V případě učebnice Kriminologie od Tomáše Gřivny a kolektivu autorů se to stalo. Kontroverzní odstavec, který vyvolal mediální rozruch, zmiňuje možnost, že ke znásilnění může v určité situaci pachatele částečně vyprovokovat i sama oběť. Další propíranou tezí je tvrzení, že přihlížet by se mělo i k případnému pachatelovu ovlivnění alkoholem.
Tato pasáž se přefocená objevila na webu časopisu Reportér a vyvolala smršť vášní i v dalších médiích. Jen se nikdo z redakcí neobtěžoval oslovit ke komentáři samotného autora patnáctistránkové kapitoly Mravnostní kriminalita, jímž je právník a odborný asistent na katedře trestního práva Univerzity Karlovy Lukáš Bohuslav.
Pokud by tak příslušní pracovníci učnili, dozvěděli by se od Bohuslava, že učebnice se uceleným způsobem zabývá jak obecnou, tak zvláštní částí kriminologie. A že rozhodně prý nelze útržkovitě konkrétní text dezinterpretovat, jak Bohuslav podotkl pro E15. Jeho roztrpčení je tak pochopitelné a rozhodně je nutno brát pohled autora v potaz.
Vybrat a bulvarizovat krátký výklad o tom, že opilý násilník má změněné schopnosti vnímání a jedná pudově, tudíž za své jednání neodpovídá úplně stejně jako střízlivý, je ovšem pro rozjitření nálady na internetu velmi zajímavé téma. Učebnice přitom ani zdaleka netvrdí, že opilý násilník má vyváznout bez trestu.
"Krimiminologie totiž není věda o emocích, ale právě o zločinu a trestu. Pro práci s učebnicí je totiž nejdůležitější ji nastudovat a poté hodnotit. A ne samoúčelně vyvolávat hysterii," míní Bohuslav.
Pokud si někdo zmíněnou desátou kapitolu v učebnici přečte důkladně a celou, tak zjistí, že především hovoří o tom, že znásilnění představuje závažný trestný čin a dále se v ní vyvrací i řada mýtů o tomto činu. Je jich deset a vyjmenované jsou na straně 252.
Patří mezi ně mimo jiné právě tvrzení, že "ženy jsou znásilňovány, protože si o znásilnění žádají" či "znásilnění je obyčejně spontánní reakcí na náhlou potřebu sexu." Jenže jak už pouhé zařazení těchto primitivních tvrzení mezi "mýty" naznačuje, autor inkriminované kapitoly si je dobře vědom složitosti celé problematiky. Při zohledňování společenské nebezpečnosti toho kterého zločinu a stanovení odpovídajícího trestu tak je zkrátka třeba brát v potaz všechny možné skutečnosti. Jakkoliv jim právnická hantýrka dává až téměř dehonestující vyznění.
