Bývalému ministrovi zdravotnictví a nyní již i bývalému premiérovu poradci Romanu Prymulovi se podařilo vstoupit dvakrát do stejné vody, respektive do politické břečky. Po někdejším sedánku v uzavřené vyšehradské restauraci se vypravil na fotbal. A to v den, kdy horoval pro zpřísnění restrikcí včetně omezení kontaktů a pohybu lidí.
V obou případech ho to stálo funkci. Tentokrát šlo přitom o legální akci, účast omezeného počtu vybraných hostů byla povolena. Roman Prymula měl podobně jako ostatní na sobě respirátor – na rozdíl od Vyšehradu – a čerstvý negativní test na koronavirus. Potud bylo vše v pořádku a je třeba to zdůraznit.
Bylo tedy hodně na premiérovi, jak záležitost vyhodnotí. Andrej Babiš se zachoval podobně jako minule. Po přívalu kritiky v médiích a na sociálních sítích se Prymuly zbavil, aby se „spravedlivý hněv“ lidu neobrátil i proti němu. Navíc plukovník-epidemiolog není zrovna dvakrát oblíbený, podobně jako přísné restrikce, které ztělesňuje.
Od premiéra to může být pochopitelný tah, zapadnout by ale neměl jeho dvojí metr. Jaroslav Faltýnek po zmíněné akci ve vyšehradské restauraci zůstal dál šéfem poslanců ANO (opustil jen funkci prvního místopředsedy hnutí, z níž stejně zvažoval odchod). Milana Hniličku po účasti na večírku v Teplicích Babiš přinejmenším prozatím ponechal v čele Národní sportovní agentury, i když jej zprvu vyzýval k odchodu. Hnilička složil pouze poslanecký mandát.
A nedávno se také objevily fotky Babišovy ženy a dcery z Dubaje. Opět, nic nelegálního, ale v době premiérových výzev obyvatelům k odpovědnému chování by jistá zdrženlivost byla na místě. Asi ale těžko v tomhle případě...
Zpátky na Slavii. Roman Prymula si samozřejmě trošku naběhl, jakkoliv ukřivděně se může cítit. Účast na zápasu byla sice formálně v pořádku, ale na pozadí volání po přísnějším lockdownu jde o počin netaktní a hlavně politicky netaktický. A pokud je tu nějaká další souvislost s Vyšehradem, je to nepoučitelnost.
Prymula v tom nezbyl zdaleka sám. V pestré směsicí hostů na VIP tribuně se objevil například i hradní kancléř Vratislav Mynář, který už má také jeden „koronavirový zářez“ z účasti na zabijačce v době restrikcí. I tady se projevila jakási absence politického citu, což ani v Mynářově případě nepřekvapí.
Za ideální nelze považovat ani přítomnost šéfa odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví (a nyní již také bývalého zástupce hlavní hygieničky - z této funkce byl v pátek odvolán) Jana Marounka. I tomu se - byť státnímu úředníkovi - podařilo prokázat obdivuhodnou absenci politického citu. Zvláště v reakci, kde svoji přítomnost na zápase vysvětloval tím, že tam byl vlastně jen kontrolovat „dodržení nastavených závazných hygienickoprotiepidemických podmínek".
Šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík se po vzniklém rozruchu omluvil: „Bylo to od nás morální selhání.“ Na jednu stranu sympatické, na tu druhou u člověka s bohatou byznysovou i politickou zkušeností je trošku zvláštní, že nedokáže dopředu odhadnou následky podobné akce. Ale kdo si pamatuje na Tvrdíkův kajícný odchod – dokonce opakovaný – z funkce ministra obrany, nebude ani v tomto případě překvapen.
À propos, zápas Slavie s Leicesterem byl prý dobrý, byť skončil bez branek.
