Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek postaral o malé politické překvapení, když bez dřívějšího avíza přijal v Lánech premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO). Agenda už tak překvapivá nebyla – projednával se rozpočet, tedy podle skromných oficiálních vyjádření.
Je logické, že hlava státu se o tento klíčový vládní zákon zajímá a že se kvůli tomu chystá i do parlamentu. Některé detaily ze čtvrtečního jednání v Lánech přesto stojí za pozornost. Týká se to hlavně záměru opustit koncept superhrubé mzdy, kde proti sobě stojí dvě vládní verze – premiéra Babiše a šéfa koaliční ČSSD, vicepremiéra Jana Hamáčka.
Miloš Zeman se podle ministryně Schillerové přiklonil k té premiérově. Tedy k velkorysejšímu, ale mnohem nákladnějšímu zavedení 15procentní daně z hrubé mzdy, a 23procentní pro zaměstnance s nejvyššími příjmy. A to přesto, že se s následným výpadkem v nynějším rozpočtu nepočítá. Nezdá se, že by s tím měl prezident problém.
Jako podmínku ale zopakoval, že to prozatím bude platit jen dva roky, s čímž je pro změnu smířen i premiér Babiš. Přesto by to nemělo zapadnout. Jednak je tu ten základní fakt, že hlava státu se snaží prosadit své představy do nějakého zákona.
Časové omezení navíc vnáší další zmatek do českého daňového systému, který by naopak potřeboval zjednodušení a zpřehlednění. Jakoby nestačilo, co tam vláda napáchala se sazbami DPH. A i sám Miloš Zeman nejednou brojil proti různým daňovým výjimkám a dalším nesystémovým opatřením. To je teď ale pro něj zjevně vedlejší…
