Prognóza vývoje státního dluhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí, není nijak vábná. Spíše působí varovně. A nejde jen o to jedno číslo, které se v médiích nejvíce skloňovalo. Tedy že v roce 2023 by dluh měl překročit hranici tří bilionů korun.
Zadlužují se totiž prakticky všichni, a to samozřejmě kvůli krizi způsobené koronavirem. Pandemie přidusila chod ekonomik a ještě k tomu si vyžádala horentní sumy na finanční pomoc pro nejvíce zasažené sektory. A jakkoliv je zmíněná částka v našich poměrech neznámá – stejně jako odhadovaný 47procentní poměr vůči HDP – nemusí to být ten největší problém.
Ekonomové logicky upozorňují na to, že varovný je především strmý růst státního dluhu. Ještě v roce 2019 činil něco přes 1,6 bilionu korun. Neboli za čtyři roky by se měl téměř zdvojnásobit. (Názorně je to vidět v prognóze MF „Státní rozpočet v kostce – 2021“, str. 35, ke stažení zde.)
Zároveň s tím samozřejmě rostou náklady na jeho obsluhu. A naopak může začít klesat důvěra v českou ekonomiku.
Současné zadlužování jako takové nelze vládě vyčítat. Problémem ale je, jakým způsobem to dělá. Rozhazovačností oplývala už v klidných dobách ekonomické hojnosti. Takže není překvapením, že se to projevuje i nyní. Především ale chybí přesvědčivý plán na budoucí konsolidaci veřejných financí.
Možná to už nebude trápit tuto vládu, pokud v podzimních volbách dojde ke střídání politických stráží. Břímě ale na sobě ponese nejen příští kabinet, ale možná i celá příští generace.
Kde jsou ty časy, kdy se za problém považovalo nějakých pět či šest miliard, které současná vláda ročně rozdávala v podobě slev na jízdném…