Ztráta sto miliard korun ročně na dani z příjmů, pětasedmdesát miliard pro zdravotnictví a deset miliard navrch na obsluhu bobtnajícího státního dluhu. Tyto tři položky letos a v dalších letech nejvíce zatíží hospodaření státu, odhadují ekonomové. Budou břemenem především nové vlády, která vzejde z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Vedle úspor se příští kabinet nevyhne posílení příjmů, tedy zvýšení některých daní. Někteří odborníci dokonce hovoří o daňové smršti.
„První věc, kterou bych od nové vlády čekala, by mělo být sestavení obrysu české daňové soustavy a jeho odlišností od evropských zemí,“ řekla v rozhovoru pro deník E15 šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. K dispozici je řada studií OECD, z nichž lze zjistit, kde se v hodnotách sazeb nebo daňových základů Česko vychyluje.
Zamrazilová by také okamžitě vrátila do rozpočtu 100 miliard, které z něj letos odtečou zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně z příjmů pro většinu zaměstnanců. Premiér Andrej Babiš (ANO) vloni slíbil, že opatření bude platit pouze dva roky. Není však jisté, zda závazek dodrží. Mimo jiné proto, že příští vládu může řídit někdo jiný.
Ministerstvo financí přitom původně navrhovalo sazby 19 a 23 procent s tím, že ta vyšší měla nahradit sedmiprocentní solidární přirážku. „Pokud by místo supehrubé mzdy platily tyto sazby, státní rozpočet by přišel o zhruba deset až dvanáct miliard ročně,“ dodala Zamrazilová.
Kabinet Andreje Babiše ke zvýšení daní už nepřikročí, předpokládá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „To vytvoří obrovskou zátěž pro příští vládu, která vznikne po podzimních volbách,“ uvedl.
I Štěpán Křeček z BH Securities je přesvědčen, že kvůli výraznému růstu výdajů státu je zvýšení daní téměř jisté. „Lze očekávat, že se vrátíme k úpravě daně z příjmů. Nelze vyloučit ani zvýšení majetkových daní, které jsou v České republice relativně nízké,“ míní.
Podle Martina Slaného z DRFG přijde „daňová smršť“, protože většina stávajících výdajů vyvolaných koronavirem po konci pandemie nezmizí. „Efekt západky – regulace, státní intervence i výdaje se skokově zvýšily, ale nevrátí se na předkrizovou úroveň – bude extrémně silný. To bude vytvářet tlak na zvyšování daní,“ podotkl Slaný. Očekává i nové odvody v podobě digitální daně či ekologické daně z plastů, kterou chystá Evropská unie.
Vedení Národní rozpočtové rady by hledalo příjmy i ve spotřebě. „Nemáme vůbec zdaněné takzvané tiché víno. Za úvahu by také stálo zvýšení spotřební daně u piva, které je v Česku jedno z nejlevnějších v Evropě,“ připomněla Eva Zamrazilová.
Analytici odhadují, že ze spotřebních daní lze získat až 15 miliard korun. „Místo plošného zvyšování těchto daní by se stát měl podívat na harmonizaci výjimek, kvůli nimž například u levnějšího tabáku v doutnících či v náplních u bezdýmného kouření utíká pět miliard ročně,“ řekl hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal.
Lukáš Kovanda z Trinity Bank soudí, že větší zdanění „neřestí“ státní pokladnu nespasí. „Vláda bude muset zřejmě přistoupit k růstu spotřební daně z pohonných hmot. Pravděpodobné jsou rovněž úpravy sazeb daně z přidané hodnoty, a to spíše ve směru celkového růstu zatížení touto daní,“ uvedl.
Pokud by se do vlády znovu dostala levice, zřejmě by se znovu zaměřila na nadnárodní korporace. „Nejsem příznivcem sektorových daní, ale přemýšlela bych o solidární přirážce. Existuje u fyzických osob, takže by v určité minimální míře mohla platit i pro právnické osoby,“ poznamenala Zamrazilová.
Odhad inkasa z možných daňových změn
- 80 až 90 miliard z nahrazení 15procentní daně z příjmů dvěma sazbami ve výši 19 a 23 procent
- 15 až 20 miliard z obnovení daně z převodu nemovitostí
- 10 až 15 miliard ze spotřebních daní, a to zrušením výjimek pro tiché víno nebo tabák v doutnících či převedením čepovaného piva konzumovaného v restauracích do vyšší, 21procentní sazby
- 10 až 15 miliard z vyššího zdanění korporací
Daňové výpadky a vyšší výdaje státu za rok
- 100 miliard ze zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmů
- 15 až 20 miliard ze zrušení daně z převodu nemovitostí
- 75 miliard na zvýšené platby za státní pojištěnce o 700 korun na osobu pro zdravotnictví
- 10 miliard na obsluhu státního dluhu; každoroční částka se podle MF zvýšila ze 40 na 50 miliard
- Prameny: MF, Národní rozpočtová rada, ČMKOS
