Audience slávistických fotbalistů na Pražském hradě může působit trochu neobvykle, či vzhledem k pokračujícím bojům v Lize mistrů přinejmenším předčasně. A společná fotka pikantně. Nejen vzhledem k přítomnosti prezidenta-nesportovce. Byť jak sám kdysi uvedl, zkusil i fotbal, ale po zlomení nohy v Klánovicích toho hned nechal. Podivný kolorit dokresluje i účast Jaroslava Tvrdíka.
Ale proč ne. Miloše Zemana lze pochopitelně podezírat, že si chce na opěvovaných výkonech Slavie zvláště v zápasech s Barcelonou přihřát polívčičku. Kdo z dalších politiků to ale nedělá. S úspěchy sportovců se ztotožňuje i značná část národa. Očekávat pozvání na Hrad po nějakém debaklu či „koncert útěchy“ na pražském Staroměstském náměstí asi nelze.
Potvrzuje se také, že sport je jednou z mála oblastí, kde se daří rozdělenou společnost spojovat. Výkony slávistů oceňovali i fanoušci jiných klubů, slova uznání zaznívala též od politiků napříč spektrem. Na čínské peníze a angažmá Jaroslava Tvrdíka – někdejšího ministra obrany za ČSSD a později podobně „uznávaného“ šéfa Českých aerolinií – u sešívaných se na chvíli zapomnělo, nebo se to alespoň potlačilo.
Je možná zvláštní, jakou roli sport v české společnosti a politice hraje. Těžko si asi představit, že by španělský král – či samozvaný katalánský premiér, pokud by zrovna nebyl v exilu – přijímal hráče Barcelony po uhrání solidních výsledků s nějakým českým klubem. A nikoliv jen vzhledem k rozdílné výkonnosti. Ale vlastně díky Slavii i za to.
