„Ten návrh, který přišel z vlády, nepodporujeme.“ Věta, kterou je možné často zaslechnout od leckterého opozičního politika.
V tomto případě je ale jejím autorem šéf poslaneckého klubu vládní strany, konkrétně Jan Chvojka z ČSSD.
Nelogické? Možná, ale vlastně to odpovídá realitě. Sociální demokracie je sice součástí vládní koalice, ne vždy to tak ale vypadá. Někdy se snaží dávat od některých věcí ruce pryč – viz právě výjimka pro svěřenské fondy v návrhu zákona o skutečných majitelích, od které se Chvojka distancuje.
Obecně jde o témata, kde „oranžoví“ tuší negativní reakce a nechtějí s nimi být spojování. Na rozdíl od populárních rozhazovačných opatření, kde se naopak s hnutím ANO přetahují o veřejně přiznané zásluhy. Trochu to připomíná přiznání-nepřiznání někdejšího amerického prezidenta Clintona k užívání marihuany dnes již proslulými slovy, že "kouřil, ale nešlukoval".
Druhým typem situací, kdy sociální demokraté jako by ve vládě nebyli, jsou chvíle, kdy je jejich silnější koaliční partner obchází. Například při vyjednávání s komunisty o podpoře vlády či o některých navrhovaných změnách. Třeba daňových, jak to mají v plánu tento týden.
S blížícími se volbami, přibývajícími ekonomickými potížemi a pokračujícími tahanicemi ohledně premiérova střetu zájmů se dá „distanců“ ČSSD očekávat víc.
Což samozřejmě pro akceschopnost vlády není dobré znamení. Na druhou stranu, pokud by tento obojetný přístup zabránil schvalování některých dalších zhůvěřilostí, nemusí to vlastně být až tak na škodu.
