V minulém i letošním roce firmy zpozorněly. Na scénu totiž přichází regulace v podobě Green Dealu – závazku EU stát se do roku 2025 uhlíkově neutrálním kontinentem, nových pravidel pro nefinanční reporting a zvyšování nákladů na kapitál pro společnosti, které se nebudou chovat odpovědně. Do popředí se dostává pro Evropu relativně mladá a neznámá zkratka ESG. Ta bere útokem svět financí a nutí firmy k implementaci udržitelnosti nevídanou rychlostí.
Hodnocení rizik z pohledu ESG faktorů reflektují investoři, bankovní instituce i vlády. A brzy nebude kam uhnout. ESG neboli environmentální, sociální faktory a faktory odpovědné správy společností (environment, social, governance) se postupně stávají novým jmenovatelem risk managementu ve světě byznysu i financí. Společnosti, které dosahují v oblasti ESG dobrých výsledků, se ukazují být stabilnější a odolnější, jejich valuace roste oproti trhu rychleji a investorům nabízejí vyšší zhodnocení. I pandemii ustála řada společností s vysokými ESG ratingy lépe a vyrovnaly se tak s ekonomickými i sociálními dopady.
Ve světě investic již dávno nejsou ESG okrajovou záležitostí nebo alternativou, stávají se naopak normou. Zatímco v roce 2000 tvořily na trhu zodpovědné investice bezvýznamný objem aktiv a věnovalo se jim jen několik fondů, v roce minulém byl objem těchto investic v aktivech na 30 bilionech dolarů. V roce 2021 bude dle společnosti Amundi investováno 45 bilionů dolarů a dostáváme se tak na 50 procent celého trhu.
V roce 2030 dle odhadů dosáhne trh na 125 bilionů dolarů a bude představovat 95 procent celého byznysu správy aktiv, která budou propadat přes takzvaná ESG síta. Některé banky začínají svým klientům nabízet investice skrze vybrané ESG fondy i v Česku.
Důvodů pro zájem o ESG investice je hned několik. Kromě etických hodnot nebo vyššího zhodnocení je ESG především nástrojem risk managementu. Udržitelnost je často vnímána jen ve vztahu k tématům environmentálním. Patří sem ale i témata sociální a ekonomická a s rozmachem regulací a ESG standardů se ocitají velké společnosti pod drobnohledem.
Samy si ale uvědomují, že dobře ukotvené ESG strategie a ambiciózní cíle, které vedou ke snižování negativních dopadů ve vztahu ke globálním cílům udržitelného rozvoje, jsou pro ně cenným nástrojem pro růst a dlouhodobou odolnost byznysu. Pozadu nezůstávají ani kontroverzní odvětví.
Společnost Royal Dutch Shell v březnu letošního roku zveřejnila videoprezentaci pro investory s mistrovsky odvyprávěným příběhem. V tom představuje plán transformace byznysu s ohledem na ESG a cíle být uhlíkově neutrální do roku 2050 prostřednictvím změny v energetickém mixu. Nejpozději v roce 2050 také rozváže spolupráci se všemi partnery, kteří se o uhlíkovou neutralitu na svých operacích nezasadí.
V pozadí nezůstala ani diverzita ve vedení společnosti. Ke změnám spojeným s ESG dochází ve všech odvětvích. ESG je jen jedním z hybatelů, které nutí byznys k akci. Na paty společnostem šlapou také sami zákazníci i regulace. Zdá se však, že hrozba rostoucích nákladů na kapitál či celková nedostupnost financování pro společnosti, které se v blízkých letech s udržitelnou transformací ekonomiky nebudou schopny či ochotny vyrovnat, je zatím největším argumentem, který v čase sílí.
Autorka je spoluzakladatelka Frusacku a ředitelkou divize udržitelnosti Renegadz, McCann Prague
