Už za čtyři měsíce si bude Německo volit novou federální vládu a největší ekonomiku Evropské unie může čekat velmi zásadní politická proměna. Po dlouhých šestnácti letech odchází z postu spolkové kancléřky Angela Merkelová, na základě průzkumů z posledních týdnů je navíc značně nejisté i pokračování dosavadní vládní koalice CDU/CSU. Reálnou šanci na vítězství má naopak opoziční strana Zelených. Její nástup do čela země by přinesl změny, které by pocítili i čeští exportéři.
Na základě nejnovějšího průzkumu, který v úterý zveřejnily společnosti INSA a YouGov, by 22 procent Němců volilo stranu Zelených. Ta se tak dotahuje na vládní CDU/CSU, jež má aktuálně podporu 26 procent voličů. Ještě před měsícem Zelení dokonce podle některých agentur křesťanské demokraty o pár procentních bodů překonávali.
Strana Merkelové dlouhodobě zápasí s poklesem popularity kvůli vnitrostranickým sporům a boji s pandemií, který podle mnohých vláda nezvládla a Německo již připravil zhruba o 300 miliard eur, což je asi devět procent HDP. V zemi stále přibývá kolem dvou a půl tisíce nově nakažených denně. To vše nahrává do karet Zeleným, které do voleb povede teprve čtyřicetiletá Annalena Baerbocková.
„Po volbách bude jen velmi obtížné sestavit koalici bez účasti Zelených, a proto budou zelená témata hrát v budoucím směřování Německa čím dál tím významnější roli,“ souhlasí Adam Jareš, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Německo.
Německo je pro Čechy nejdůležitější vývozní destinací. Jen v loňském roce jsme si s našimi západními sousedy vyměnili zboží za 83,1 miliardy eur, tedy více než dva biliony korun. Klíčovou položkou ve vzájemné obchodní výměně jsou zejména automobily, následované elektrickými zařízeními a stroji. Rozhodnutí federální vlády proto mají dopady i na stovky tuzemských firem, které v Německu působí nebo s ním obchodují.
Zelený strašák
Možnost, že by do křesla příští spolkové kancléřky mohla na podzim usednout Baerbocková, už teď straší některé zástupce německého průmyslu. Ti se obávají ekologických reforem, které mají Zelení ve svém programu. Strana například počítá s koncem uhelných elektráren již v roce 2030. Ke stejnému roku má Německo zastavit výrobu automobilů se spalovacím motorem.
Baerbocková dále podporuje přísné emisní normy a hájí vše, co pomůže splnit cíl uhlíkové neutrality Německa a celé Evropské unie. Českých podniků by se podle Adama Jareše mohl dotknout též ambiciózní plán Zelených snížit emise skleníkových plynů v nadcházejících devíti letech o sedmdesát procent, přičemž současná vláda počítala s poklesem o 55 procent.
„Podle dohody provozovatelů uhelných elektráren a německé vlády má dojít k uzavření všech těchto výrobních zdrojů do konce roku 2038. Posun termínu pro uzavření hnědouhelných elektráren na rok 2030 by samozřejmě měl vliv na koncernové aktivity v českých rukou,“ upozorňuje Jareš. „Firmy, které budou nuceny své podnikatelské aktivity předčasně ukončit, však mohou žádat o státní kompenzace,“ dodává.
To by se týkalo třeba Energetického průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského (ten je zároveň spolumajitelem vydavatele deníku E15 – pozn. red.), jenž provozuje v zemi prostřednictvím firem LEAG a MIBRAG řadu uhelných elektráren a dolů. LEAG zaměstnává přes 7000 lidí a patří k největším zaměstnavatelům ve východním Německu.
Brzký konec spalovacích motorů by zase jistě neuvítala česká Škoda Auto, která do Německa vyváží až 89 procent své produkce. Společnost jde ovšem novým trendům naproti a v současné době investuje do vývoje vlastních elektromobilů. Letos v únoru také vyhrála tendr na dodávku 24 tramvají s opcí na dalších 21 vozů do měst v Brandenbursku – Frankfurt nad Odrou, Branibor nad Havolou a Chotěbuz.
Češi mají co nabídnout
Tuzemské firmy každopádně mohou z přechodu na zelenou ekonomiku také těžit. „EPH má v Německu postavit padesát větrných elektráren. Polostátní ČEZ vlastní 53 turbín v pevninských parcích větrných elektráren a plánuje další projekty. ČEZ v Německu také investoval prostřednictvím fondu Inven Capital v inovačních firmách zaměřených na inteligentní energetické technologie Sunfire a Sonnenbatterie,“ vypočítává Jareš.
Čeští dodavatelé v automobilovém průmyslu by zase mohli navázat spolupráci s americkou Teslou, která staví nedaleko Berlína obří továrnu na výrobu elektromobilů Gigafactory Europe. „Energetika dále pokrývá chytrá řešení pro domácnosti, automatizaci v budovách, vzduchotechniku nebo senzoriku. Buduje se celá infrastruktura pro elektromobilitu a takzvaná chytrá města. To vše jsou obory, kde mají Češi co nabídnout,“ myslí si Jareš.
Samotní tuzemští exportéři, které oslovila redakce E15, nechtěli politiku strany Zelených a případné změny pravidel komentovat. „Nicméně žádná speciální opatření nechystáme. Vždy jsme se řídili a budeme řídit platnou legislativou, ať už bude jakákoliv,“ vzkázal například Karel Hanzelka, mluvčí skupiny Agrofert, která v Německu mohutně investuje, například do dusíkárny Stickstoffwerke Piesteritz. Před lety také koupila největší německý pekárenský koncern Lieken. „Realizujeme v Německu i různé zelené investice. Jde třeba o ekologizaci energetických zdrojů a snižování emisí oxidů síry a dusíku,“ říká Hanzelka.
Nezaspat pokrok
Podle ekonoma a viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy je největším problémem Česka „úporná snaha co nejdéle setrvat ve století uhlí a oceli“. Tuzemská ekonomika bude muset na základě Prouzova mínění zelenou transformací projít, ať se nám to líbí, nebo ne, a čím později se změnám přizpůsobíme, tím větší ztráty budeme muset dohánět.
„Pokud budou Zelení součástí příští německé vlády, poroste tlak na rychlejší zelenou transformaci Německa – a německé firmy budou environmentální přístup vyžadovat i od svých dodavatelů. Vzhledem k tomu, jak závislé jsou české firmy právě na Německu, je české odmítání ekologie a rezignace vlády na smysluplnou podporu zelených technologií postaví do velmi nevýhodné situace, včetně rizika ztráty dlouhodobých kontraktů,“ varuje Prouza.
