Brusel tlačí na další růst podílu zelených zdrojů. Přidat se bude muset i Česko | E15.cz

Brusel tlačí na další růst podílu zelených zdrojů. Přidat se bude muset i Česko

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Evropská komise neztrácí svůj zápal v boji proti změnám klimatu. Nově se chystá zvýšit podíly obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie, což by pro členské státy znamenalo přehodnocení národních energetických plánů. Vyplývá to z uniklého náčrtu návrhu Evropské komise. Dokument do roku 2030 podle serveru Euractiv počítá s tím, že EU bude vyrábět 38 až 40 procent energie z obnovitelných zdrojů. Dosud komise navrhovala 32 procent.

Definitivní číslo má Brusel předložit v červenci, takže se ještě může změnit. Uniklý náčrt však podle ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavla Zámyslického dává smysl. „Pouze reaguje na dříve oznámenou úpravu plánu v oblasti snížení emisí skleníkových plynů,“ vysvětluje. Lídři Evropské unie už loni v prosinci podpořili omezení unijních emisí skleníkových plynů proti roku 1990 nejméně o 55 procent oproti původním 40 procentům.

Pro Česko by schválení vyšších unijních cílů znamenalo přepracování Národního klimatickoenergetického plánu (NKEP), podle něhož se měly obnovitelné zdroje na spotřebě na konci dekády podílet 22 procenty. S novými unijnímí plány by měl tento podíl vzrůst na 26,5 procenta, jak už dříve vypočítala ve své studii poradenská společnost Deloitte.

Z výpočtu rovněž vyplývá, že při správném nastavení dotačních podpor by bylo i při současných technologiích možné dosáhnout do roku 2030 podílu téměř 24 procent, a to bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů.

Jistou rezervu v národním plánu připouští i náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. Nynější výkon solárních elektráren by se podle NKEP měl do roku 2030 zdvojnásobit ze dvou na zhruba čtyři gigawatty. Díky alokovaným prostředkům v modernizačním fondu na fotovoltaiku však lze očekávat, že by tento výkon mohl vzrůst mnohem výrazněji.

„Ve hře je vybudování šesti až osmi gigawattů, čímž by se výkon solárních elektráren dostal až na pětinásobek současného stavu,“ potvrdil Neděla. Částečně lze podle něj počítat s vyšším výkonem také u větrných elektráren.

„Jakmile ale překročíme hranici šesti gigawattů výkonu v nestabilních zdrojích, tedy solárních a větrných elektráren dohromady, budou muset tyto nové projekty doprovázet buď investice do akumulace elektřiny, nebo do posílení sítě. To si vyžádá další investice v řádu desítek miliard,“ doplnil Neděla s tím, že to může potenciální rozvoj zpomalit či dokonce nabourat.

Kromě toho je dosažení vyššího výkonu větrné energetice nejisté, dlouhodobě má dle expertů nižší podporu u veřejnosti, která větrné parky nechce v blízkosti svých domovů. Soláry a větrníky navíc generují energii nárazově, zatímco výroba v klasických zdrojích běží takřka nepřetržitě. 

I proto se odborníci shodují, že na dosažení cíle 26,5 procenta budou potřeba další technologie. Deloitte se například domnívá, že klíčem k rozřešení rébusu může být vodík vyráběný v solárních elektrárnách, který by zvyšoval podíl zelené energie nejen v dopravě a elektroenergetice, ale i v oblasti teplárenství.

„Příliš možností ani nemáme. U zbylých zdrojů už narážíme na technické limity, nedostatek surovin či nízkou podporu veřejnosti,“ vyjmenovaná překážky Miroslav Lopour, energetický analytik Deloitte. „Ať už Česko zvolí jakoukoliv variantu, zvýšení podílu nad 24 procent si vyžádá přídavné investice v desítkách miliard korun,“ doplnil.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah