Je to paradoxní. Stepic jakožto architekt odvážné východní expanze své banky ustál svou pozici v době, kdy zuřila krize a jeho banka musela získat státní pomoc. Pád finančních trhů v roce 2008 se stal takto osudným pro jeho protějšek z UniCredit Group, Alessandra Profuma.
Ten podobně jako Stepic postavil svou kariéru na nákupech bank ve východní Evropě, kolem roku 2005 právě tito dva bankéři v akvizicích silně soutěžili. Na druhé straně tehdy z čistě domácích bank postavili mezinárodní hráče. Tato story je pro bankovní skupiny, které v uplynulém desetiletí expandovaly na Východ, příznačná. Banky měly za to, že se jim podaří zopakovat úspěch, který se jim povedl v zemích visegrádské čtyřky, i dále na Východě. Teď se stěží drží nad vodou.
Profumo rezignoval v roce 2010 poté, co se UniCredit dostala kvůli přestřelené expanzi do problémů. Ani on se nevyhnul vyšetřování. S dalšími lidmi prý kolem UniCredit postavil schéma, kterým daňovým úřadům uniklo skoro čtvrt miliardy eur. Proces běží.
Přehmat v předkrizové euforii
Předkrizová euforie expanzi fandila. Raiffeisen pod Stepicovým vedením v srpnu 2005 upsala akcie, které do konce roku přidaly 70 procent na hodnotě. Stepic v tomto roce udělal jednu ze svých největších profesionálních chyb – koupil ukrajinskou banku Aval v hodnotě přes miliardu dolarů. Tuto hodnotu časem Raiffeisen v zásadě celou odepsala. Ještě v roce 2009 v rozhovoru s deníkem E15 Stepic věřil, že banka nebude muset odepisovat nic z nadsazené ceny dřívějších investic.
Nezůstalo jen u Ukrajiny, kde se během finanční krize spálila řada zahraničních investorů. Raiffeisen od začátku tisíciletí do krize nakoupila na východě deset bank v hodnotě dvou miliard korun. Neminula destinace, jako jsou Bělorusko, Albánie či Kosovo. Jednou z mála akvizic, která se v uplynulém desetiletí Raiffeisen vyplatila, tak byla koupě české eBanky, která zde rakouské bance silně posílila pozici. Fúzi v Česku vedl Lubor Žalman, který na přelomu letošního roku z banky odešel.
Další chyba: Založení banky Zuno
Kontroverzním Stepicovým krokem bylo založení banky Zuno. V době, kdy Raiffeisen Bank International chyběla likvidita, založil nízkonákladovou banku s cílem získat vklady klientů a tím levné financování pro skupinu. Díky rychlému poklesu úrokových sazeb a půjčkám poskytovaných Evropskou centrální bankou však Zuno ztrácí ekonomický smysl.
Příběh masivní expanze zažila i rakouská Erste. Ta se spálila na předraženém nákupu rumunské banky BCR, která jí od té doby ztěžuje život. Šéf Erste Andreas Treichl ve svém křesle podobně jako Stepic – a na rozdíl od Profuma – krizi přežil, i když celou jeho Erste de facto dotuje Česká spořitelna. Zahraniční bankéři říkají, že Rakušané jsou v personálních výměnách velmi konzervativní. Erste stejně jako Raiffeisen dostala od rakouského státu během finanční krize kapitálovou injekci přes miliardu eur.
Přefouknutá expanze
Přefouknutá expanze je vidět na hodnotách bankovních skupin. Tržní kapitalizace Raiffeisenbank International dosahovala na jaře 2008 17 miliard eur, nyní je to zhruba pět miliard eur. Erste je nyní s necelými deseti miliardami eur na polovině hodnoty z léta 2008, a to Treichl v roce 2007 sliboval, že za pět let bude mít Erste hodnotu šedesáti miliard eur. Tržní hodnota UniCredit Group dosahovala na vrcholu v roce 2008 skoro 140 miliard eur. Nyní má šestkrát méně.
Daně jsem nekrátil, tvrdí Stepic
Herbert Stepic chce zůstat mimo funkci, dokud se kauza s byty nevyjasní, a opakuje, že v žádném případě nešlo o krácení daní. „Šlo o soukromé obchody z let 2006 a 2008. Investice byly provedeny z peněz zdaněných v Rakousku,“ řekl. Stepic si měl prostřednictvím dvou firem sídlících v Hongkongu a na Britských Panenských ostrovech koupit tři byty v Singapuru. Svého nástupce šestašedesátiletý šéf RBI zatím nejmenoval. Než bude nový šéf vybrán, povede RBI sám.
Šéf odstoupil kvůli podezřelým nákupům bytů
