Igor Záruba: Wasserštyk

Voda v Praze podraží od začátku příštího roku o 6,8 procenta. Tedy o výši inflace a částku, kterou určuje smlouva mezi Prahou a vodohospodářskými společnostmi. Od ledna tak budou Pražané platit za vodné a stočné 60,39 koruny za metr krychlový, tedy o 3,88 koruny více než dosud. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) navrhovaly zdražení až o 9,3 procenta, to ale neodsouhlasilo vedení města.

Voda v Praze podraží od začátku příštího roku o 6,8 procenta. Tedy o výši inflace a částku, kterou určuje smlouva mezi Prahou a vodohospodářskými společnostmi. Od ledna tak budou Pražané platit za vodné a stočné 60,39 koruny za metr krychlový, tedy o 3,88 koruny více než dosud. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) navrhovaly zdražení až o 9,3 procenta, to ale neodsouhlasilo vedení města.

Německo, vzor šetrnosti a spotřební opatrnosti, má problém. Ucpávají se mu a zarůstají vodovodní řady. A jak to souvisí s úsporností? Naprosto: trubky se zanášejí, protože Němci počítají a nepouštějí vodu. Ekologická masáž, umocněná krizí, tak má kontraproduktivní výsledek.

U severních sousedů není o vodní zdroje nouze, takže přehnaná úzkostlivost není na místě. Průmyslový a soukromý odběr navíc představuje pětinu dostupných zásob, takže fabriky i byty mohou točit kohoutky naplno. Výsledkem jsou zastaralé a špinavé rozvody, které vyhovovaly svému účelu před 20 nebo 30 lety, ale v současnosti jsou zbytečně velké.

Jenže obce a podniky se do modernizace trubek nehrnou – a kampaň typu „lidé, plýtvejte, levnější to stejně nebude“ by beztak nezabrala. Mluvíme totiž o Německu, které má obezřetnost při vynakládání peněz v krvi, což přináší fenomén nízké spotřeby a chabé vnitřní poptávky, který dohání vláda solidními výběry daní (v důsledku pečlivé politiky zaměstnanosti) a mohutným exportem.

Voda je součástí této mozaiky. Do obrázku šlapajícího, leč ostražitého premianta na kontinentu však zapadá výmluvně.