Jan Stuchlík: Ropná hysterie

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: e15, anna vackova

Už pár týdnů se o ničem jiném nemluví. Cena ropy strmě padá. Oči finančníků, průmyslníků, politiků, médií sledují, kde se hodnoty ropných indexů zastaví. Jako by se kvůli levnější ropě měl zhroutit svět. Ropný pád prý uvrhne rozvinutý svět do deflace. Některé ropné státy zase upadnou do ničivé recese. Ropný kartel OPEC prý zlikviduje břidlicovou těžbu v USA.

To vše může nastat. Má to však jeden háček. Ropa by musela zůstat levná hodně dlouho, aby inflace očekávaná evropskými domácnostmi a firmami spadla pod nulu, Rusko se hospodářsky zhroutilo nebo definitivně vykrváceli američtí břidlicoví baroni.

Sluší se proto podívat do historie. V posledních čtrnácti letech trvalo po cenových propadech ropě v průměru půl roku, než ztráty srovnala. V letech 1998 a 1999 trvalo období levné ropy, ve srovnání s předchozími úrovněmi, čtrnáct měsíců. Ochlazení světového hospodářství a z toho vyplývající oslabení spotřeby, kterým se dnes při debatách o ropě argumentuje, tady bylo i v minulosti.

Novým prvkem mohou být snad jen nové nekonvenční zdroje ropy v Americe, a tedy jakýsi dočasný strukturální přebytek ropy na trzích. Jenže Mezinárodní agentura pro energii předpovídá, že ve druhém pololetí příštího roku poptávka po ropě poměrně strmě vzroste. Čínská ekonomika možná pojede pomaleji, ale Peking rozhodně využije levné ropy k mohutnému doplňování strategických rezerv. Důvodů, proč by se měl ropný cenový výkyv vymykat minulým scénářům, moc není. Takže si užívejme levný benzin, dokud je. Za půl roku může být vše jinak.