Jan Stuchlík: Slizovky a klima

Elektrárna Opatovice začala rozsáhlou ekologizaci svého provozu.

Elektrárna Opatovice začala rozsáhlou ekologizaci svého provozu. Zdroj: ctk

V pondělí zveřejní Mezinárodní panel pro klimatické změny zprávu o dopadech globálních změn podnebí, které způsobuje do velké míry člověk. Zazní spousta alarmujících zjištění. Jenže panel už neřekne, jak přimět jednotlivé země, aby se příští rok zavázaly ke spolupráci v boji s klimatickou změnou.

Na tom pracují jiní vědci. Zkoumají, na čem závisí lidská spolupráce. Uznávaný ekolog Simon Levin třeba nachází inspiraci u slizovek. Jsou to samostatně žijící améby, které se však za jistých okolností spojí do jediného organismu a vytvoří plodnici, z níž se pak uvolní spóry. Některé z améb, jež vymodelují stopku plodnice, přitom ovšem ztratí rozmnožovací schopnosti. Proč to dělají, není zatím jasné.

V Evropě, která svými jednostrannými závazky ke snižování emisí může někomu připomínat sebeobětovanou amébu, ekologové používají argument, že kontinent musí jít příkladem, protože v minulosti už vypustil do atmosféry hodně oxidu uhličitého. Jenže to je totéž, jako by říkali, že ona améba se nyní vědomě obětovala, protože v minulosti už několikrát byla na vrcholu plodnice a vytvořila dostatek spór. Což nezní moc pravděpodobně.

Levin k tomu poznamenává, že lidé musí cítit, že díky spolupráci něco získají. Evropané, Američané, ale ani Číňané tento pocit nesdílejí. Musí řešit problémy, které se jich teď týkají palčivěji. Na tom nejspíš nezmění nic ani pondělní zpráva. Varování o padesáti milionech hladovějících v rozvojovém světě bohužel nevyvolají naléhavý pocit nutné akce, jejíž užitek zaznamenají všichni.