Každá ze šesti zemí, přes něž má roura vést, se dohodla s Ruskem na podmínkách stavby dané části plynovodu. Podmínky diktovali Rusové, Bulhaři, Maďaři, Srbové, Chorvati, Řekové, Slovinci a kupodivu i Rakušané podepisovali. Jenže podepsali něco, o čem Evropská komise teď tvrdí, že porušuje energetická pravidla unie. Třeba, že ruský Gazprom jako těžař a obchodník nemůže provozovat plynovod, nebo že nelze postavit na území unie plynovod, k němuž by neměli přístup i ostatní hráči na trhu.
Brusel proto žádá: „Dohodněte si s Ruskem nové smlouvy.“ Z Ruska se zatím ozývá: „Ve stavbě plynovodu budeme pokračovat.“ Kdyby Bulhaři a spol. dvoustranné smlouvy vypověděli, hrozily by jim vysoké smluvní pokuty. A tak už žadoní o pomoc.
Budou to mít ale těžké. Bruselu se projekt South Stream od začátku nezdál. Představoval konkurenci pro vysněný evropský plynovod Nabucco, který jednou odstřihne Evropu od závislosti na dodávkách z Ruska. Jenže Nabucco padlo. A zůstaly jen plány na trubky z Ruska. To, že balkánské státy v plynovodu vidí šanci, jak si zajistit bezpečnější dodávky, nikdo moc slyšet nechce.
Tak trochu to připomíná podobný projekt Nord Stream, který si s Rusy dohodli Němci. Plyn teče po dně Baltu přímo do Německa. Obchází ale Polsko, které se kvůli tomu notně čílilo, protože zůstalo závislé na starých plynovodech. Marně. Vyšší zájmy zvítězily. A nejspíš zvítězí i teď.
