Jan Vejmělek: Na podzim Česko čeká recese a inflace 20 procent

Česká národní banka reaguje na rostoucí inflaci zvedáním základní úrokové sazby.

Česká národní banka reaguje na rostoucí inflaci zvedáním základní úrokové sazby. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Tuzemské hospodářství má za sebou první polovinu roku. A ve světle toho, co vše se událo, to nakonec vůbec nedopadlo špatně. Naše aktualizovaná makroekonomická prognóza ukazuje, že i během druhého čtvrtletí česká ekonomika reálně rostla, a to hlavně zásluhou průmyslu. Díky tomu se dařilo vývozům a slušná zřejmě byla i investiční aktivita.

Očekávaný růst reálného HDP jsme tak pro letošní rok díky silnému začátku roku revidovali k lepšímu. Ještě před čtvrt rokem jsme v Komerční bance čekali letošní růst o 1,8 procenta, teď to dokonce vypadá na 2,5 procenta. To samozřejmě neznamená, že nás zejména šok z vysokých cen energetických komodit a plynová krize nedoženou.

Druhé pololetí bude podle nás ve znamení mírné, přesto recese, když v obou kvartálech předpokládáme mezičtvrtletní pokles ekonomiky jako celku. A o to  slabší bude růst v příštím roce. Ten jsme snížili na 1,7 procenta z původních 2,8 procenta. Vysokou inflaci, a tedy snížení kupní síly, odnesou primárně domácnosti.

Pandemické úspory se tenčí a spotřebitelé tak své výdaje omezují. A to již od loňského závěrečného čtvrtletí. A bohužel, inflační výhled jsme pro letošek i příští rok museli revidovat výše. Ve druhé polovině roku se bude meziroční růst spotřebitelských cen pohybovat kolem 20 procent. Letošní průměrná inflace tak bude činit 16,8 procenta. Ještě před čtvrt rokem jsme přitom předpokládali 12,6 procenta.

Pro příští rok jsme inflační výhled zvedli ze 7,2 procenta na 11,2 procenta. O reálném plnění dvouprocentního inflačního cíle pak můžeme hovořit až pro druhou polovinu roku 2024.

Náš inflační výhled je tak konzistentní s dalším, i když pouze mírným (o půl procentního bodu) zvýšením úrokových sazeb ze strany ČNB. Nově jmenovaný guvernér a další noví členové bankovní rady jsou ale vůči dalšímu zvýšení sazeb ostražití.

Proto předpokládáme, že během třetího čtvrtletí úrokové sazby zvýšeny nebudou. Budou ale muset být zvednuty během závěrečného čtvrtletí s tím, jak se ukáže jako politicky neprůchodná, i když žádoucí, konsolidace veřejných financí. A i naše robustní prognóza mzdového vývoje pro příští rok, když vidíme v průměru dvouciferný růst no- minálních mezd, je jednoznačně proinflační. Rok 2023 již ale bude o něčem jiném, úrokové sazby půjdou dolů.