Nejvyšší klérus země tím pádem bude moci znovu hlasitě zvolat, že rétorika v Poslanecké sněmovně vyvolává protináboženské a proticírkevní nálady v části společnosti a parlament, který má být zárukou legitimity a demokracie, tak přestává plnit svou úlohu. Řekněme si na rovinu – argumenty z jedné i druhé strany jsou prachmizerné a k ničemu nevedou.
Tedy pardon, pokud jde o levici, nějaké hlasy jí to v podzimním předvolebním klání jistě přinese. Církve jsou na tom jinak. V nábožensky celkem lhostejné společnosti, navíc výrazně vyhraněné proti vracení majetku, jim to rozhodně nové body nepřinese. V současné fázi parlamentního boje jsou navíc takové potyčky úplně zbytečné. Rozložení politických sil je dané. I kdyby opozice přestala s obstrukcemi a zákon o vyrovnání státu s církvemi na červencové schůzi prošel, stejně se dolní komoře v září vrátí znovu. Přesto a právě proto by se debata měla vrátit k racionálním argumentům.
Tak tedy alespoň několik, které mluví pro schválení normy. Jestliže vládní předloha neprojde, od nového roku bude stát nucen financovat nejen stávající církve, ale nově i některá další církevní společenství, například muslimy či buddhisty. Půjde-li to tak dál, časem třeba i rytíře Jedi. Ti se sice ještě řádně nezaregistrovali, ale statistický úřad už je při sčítání lidu vzal na vědomí. Ostatně čeští příznivci hnutí vycházejícího z filmové ságy Hvězdné války už potřebné podpisy sbírají. Stačí jich získat tři stovky… Ale vážně. I bez Jediů je možné, že celkový počet církví a náboženských spolků se podle oficiálních údajů z ministerstva kultury vbrzku rozroste na devětadvacet. Nebude-li nová norma, budou živy ze státní kasy. V opačném případě nová náboženská společenství nedostanou nic.
Bez nového zákona také teoreticky hrozí, že by stát mohl sedmnácti církvím, které se připojily k dohodě o narovnání, doplácet ušlý zisk od konce roku 2010. Tehdy – jako gesto dobré vůle – dobrovolně kývly na zmrazení státního příspěvku. A co je jisté, katolická církev se bude stejně v sérii žalob domáhat nevydaného majetku. K tomu ji přede dvěma lety vyzval Ústavní soud.
Vládou předložený návrh jistě má své mouchy. Ty ale ve víru předvolebního boje určitě „nezajdou“. A politická reprezentace se znovu bude muset vrátit k debatě a nakonec i najít jakýs takýs kompromis. Na ten by už nejspíš měli pomýšlet i církevní hodnostáři. Takže k čemu všechny cavyky?
