Jana Havligerová: Řídí senátory populismus, nebo obavy?

Václav Klaus

Václav Klaus Zdroj: Tomas Novak, Euro

Ta komedie by mohla být vcelku zábavná. Senátoři, signatáři žaloby na prezidenta republiky za velezradu, se na poslední chvíli začali přes média přít s miliardářem Karlem Janečkem, kdože to tady vlastně smí mluvit za horní komoru parlamentu.

Janeček, který stojí za peticí vyzývající senátory, aby příslušnou žalobu podali, v úterý oznámil, že už je pod dokumentem podepsán dostatečný počet zákonodárců. Senátor Jiří Dienstbier to obratem vyvrátil. A rovnou dodal, že neví, proč Janeček vůbec něco takového tvrdí. Souboj o to, kdo na sebe strhne hlavní zásluhy za pohnání Václava Klause před soud, možná nejlépe ukazuje, co ve skutečnosti za žalobou stojí. Říká se tomu populismus. Ano, nakonec by to mohla být vcelku zábavná záležitost. Kdyby ovšem neurážela zdravý rozum a dobrý vkus.

Prezident má podle ústavy ničím neomezené právo vyhlásit amnestii, a to včetně zastavení trestního stíhání. Bezesporu to neznamená, že využije-li svého práva, nemůže být kritizován. A rozhodně to neznamená, že se způsobem, jakým Klaus právo hlavy státu využil, je nutné automaticky souhlasit a hezky česky držet ústa a krok. Může ale být výkon ústavního práva označen za velezradu? Zdravý rozum velí, že nikoli. A patrně nejen zdravý rozum. Žaloba se také navzdory původnímu záměru neopírá výhradně o amnestii. Je rozšířena i na další Klausovy kroky: liknavost při doplňování Ústavního soudu či „svévolné, veřejně pronesené odmítnutí ratifikovat smlouvu, která mění jeden z článků Smlouvy o fungování EU, pokud jde o mechanismus stability“. To kolegům poradila zkušená ústavní právnička, dnes senátorka Eliška Wagnerová. Ta články ústavy i myšlení ústavních soudců jistě zná jako své boty.

Václav Klaus si práva hlavy státu, přesněji ústavu, vykládal řekněme velmi volně. Mimochodem, v tom se od svého předchůdce v úřadu zas až tolik nelišil. Takže na chvíli připusťme, že senátory k žalobě za velezradu vede bohulibá snaha dozvědět se, co všechno si aktivní hlava státu ještě může dovolit. Tedy že zákonodárci hledí do budoucna. V takovém případě je ale nutné říct, že konat měli mnohem dříve, ne až když je Klaus na odchodu. Mohli rovnou připravit a navrhnout změnu příslušných paragrafů ústavy a podrobit je debatě. To je činnost, kterou od zákonodárců očekáváme, proto je volíme.

Obracet se rovnou na nejvyšší autoritu je alibismus. I když senátorům právo na podání žaloby nikdo neupírá, nabízí se další teze. Možná se bojí sami o sebe. Do úřadu hlavy státu nastupuje Miloš Zeman a ten se netají tím, že hodlá být rovněž aktivní. Tak bude lépe přistřihnout mu křídla dřív, než převládne mínění, že s přímo voleným prezidentem možná Senát vůbec nepotřebujeme.