Skoro by se dalo hádat, že v onom balíku jmen byla jedna tutovka už zamíchaná. Závěrečný pohovor ovšem čeká tři adepty, takže to ještě bude takové malé drama. Nejspíš s dobrým koncem, vyhlášení vítěze druhého pokusu o výběr náměstka pro státní službu by kabinet rád stihl hned příští týden.
Ne že by nebyly dobré důvody ke spěchu. Nejdůležitější úředník v zemi bude mít na bedrech hodně úkolů: výběrová řízení na státní tajemníky pro jednotlivá ministerstva, přípravu úřednických zkoušek, reformu odměňování a mnoho dalších. Za pochodu by také měl spolupracovat na zlepšeních čerstvě přijatého zákona, v němž se nepochybně najdou nějaké provozní i jiné mouchy. Spokojená s jeho obsahem ostatně není ani Evropská komise. Ta už Sobotkův tým upozornila, že pokud Česko zákon nevylepší, především pokud jde o průhlednost a férovost výběrových řízení na uvolněná úřední místa, nebude možné zahájit proplácení dotací pro léta 2014 až 2020. A Česko přijde o 500 miliard korun. Ne, není to omyl. Jak už kdysi pravil Jan Amos Komenský, všeliké kvaltování…
Jde o kvalitu
Jak se teď ukazuje, Evropské komisi, jejímž jménem se vládní politici stále oháněli při přípravě normy, nešlo ani tak o rychlé přijetí zákona jako o jeho kvalitu. Nepovšimnout si, že je poněkud bezobsažný, nelze. Chybějí prováděcí předpisy. Ať už jde o odměňování, systemizaci služebních míst nebo podobu úřednických zkoušek. Právě ty jsou ze všeho nejdůležitější. Říkejme jim třeba kariérní řád. S přesně nastavenými kritérii pro výběr úředníků, určení jejich platů i jejich odpovědností za to, co a jak činí. Teprve tato pravidla mohou skutečně rozhodnout o tom, jak kvalitní lidé budou spravovat stát. A dokonce i o tom, jestli budou mít dost sebevědomí, aby případně, budeli to na místě, mohli do patřičných mezí odkázat dotěrné politiky.
Anabáze služebního zákona zdaleka nekončí ani výběrem superúředníka. Norma, a tudíž i vládní politici mají před sebou ještě jeden důležitý zátěžový test. Stížnost prezidenta republiky Ústavnímu soudu. Hlava státu navrhuje, aby ústavní soudci zvážili dvě varianty, jak s klíčovým předpisem pro státní správu naložit. Buď aby zákon zrušili jako celek, anebo vyloučili ta ustanovení, která podle názoru Miloše Zemana odporují ústavě.
Předvídat, jak kauza dopadne, ani při nejlepší vůli nelze. Snad jen doufat, že se vyhneme zmatku a brněnský verdikt padne do začátku července. To je rozhodující datum, k němuž se zaměstnanci státu „překlopí“ do služebního poměru. Zatím se pro ně z praktického hlediska nic nemění.
