Nový kabinet, byť v demisi, prostě plán hospodaření státu na rok 2014 dohromady dát musí. Tak či onak. Termíny platí bez pardonu, návrh musí do sněmovny doputovat do konce září. Další velmi podstatný zádrhel. Pravicová koalice pro rozpočet ruku nezvedne. Prostě Rusnokovi sebere peněženku, aby si nemohl vyskakovat.
Jistě, není těžké si představit, že noví ministři si budou při sestavování rozpočtu počínat jako námezdní žoldáci, kteří dostali v plen dobyté město. Drobné náznaky už existují. Stačí si poslechnout třeba senátora Vladimíra Drymla, který by rád přijal post ministra zdravotnictví. Jak tvrdí, hlavně proto, aby oboru zajistil dostatek peněz, tedy prosadil vyšší platby za státní pojištěnce. Vzduchem létají i zmínky, že by se měly valorizovat důchody. Převedeno na výdaje státu, jen v těchto dvou případech to znamená desítky miliard. S rozumnou rozpočtovou politikou by mohl být konec raz dva. Na druhé straně, Rusnok není žádný jouda, který si nechá od kdekoho nabulíkovat jakoukoli pitomost. S rozpočtovou politikou bude dávat v sázku i svou pověst profesionála.
Nejspíš to ale beztak není moc podstatné. Trojkoalice za hlavní zbraň, s níž vytáhla proti Hradu, považuje rozpočtové provizorium. Takže Rusnokovi zkrátka už z trucu neschválí státní rozpočet, ani kdyby jej vysázel zlatým písmem a svázal do kůže. Není to ani úplně dobrá zpráva ani tragédie, alespoň pokud by se rozpočtové provizorium netáhlo příliš dlouho. Na pár měsíců by zkrátka trvala úsporná fiskální situace. Domácímu hospodářství v recesi by sice neprospělo, že veřejné peníze financují výhradně běžný chod státu, ale dalekosáhlé důsledky v mezinárodním kontextu by takový stav neměl. Z vnějšího pohledu by zkrátka trvala politická nejistota. A na tu jsou investoři v českých poměrech za ta léta zvyklí.
Existuje ale i černý scénář. Poziční boj prezidenta s pravicovou koalicí se může protáhnout. Tři pokusy o složení vlády by mohly časově přesáhnout do příštího roku, dokonce třeba do řádných voleb. V takovém případě by důsledky rozpočtového provizoria byly velmi vážné. Už teď se investice meziročně propadly o devět procent, provizorium znamená neinvestovat vůbec. Padla by i šance, že země napřesrok dožene manko v čerpání evropských dotací z let 2009 až 2011. V tomto scénáři už můžeme domýšlet až k padajícímu ratingu země. Takový hazard si, doufejme, nikdo na triko nevezme.
