Suplování se čím dál tím častěji ujímá hlavně policie. Zvlášť zřetelné je to u složitých kauz, jejichž vyšetřování se protahuje. Málem už platí přímá úměra – čím obtížnější je obstarávání důkazů, čím déle trvá dostat případ před soud, tím rychleji je potřeba dosáhnout alespoň morálního odsouzení „sprostých podezřelých“. A tak veřejný prostor neustále zamořují úniky policejních informací nejrůznějšího druhu. Co hůř, nikoho už to vlastně nepohoršuje, nikoho to neznepokojuje. A nejméně ty, které by opravdu mělo, protože ztělesňují zákon.
Drobná výjimka se ale přece jenom najde. Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta má pykat za to, že |veřejnoprávní televizi poskytl video ze zatýkání Jany Nagyové]]. Úřad pro ochranu osobních údajů jeho počin ocenil šedesátitisícovou pokutou. Šlachta, jak se svěřil médiím, je z verdiktu velmi naštvaný.
Jak by ne, konal přece v zájmu spravedlnosti. Takže k jádru věci. Šlachta jednal zájmu čistě osobním, ve snaze vyřídit si účty s expremiérem Nečasem, který se Nagyové zastával a policejní zásah proti ní označil za nepřiměřený. Šlachta zkrátka zneužil své postavení. Je dobře, že pokuta padla, ať už si o případu Nagyová myslíme cokoli.
===== Šlachta se přihlásil =====
Jedna pokuta ovšem nic moc neřeší. Ostatně platit ji nejspíš bude policie nebo ministerstvo vnitra. Navíc Šlachta se k svému činu alespoň hrdě hlásil. Což je naprostá výjimka, původci jiných úniků informací zůstávají skrytí, ne-li přímo krytí. Za zveřejňování přepisů odposlechů hovorů z nejrůznějších kanceláří ještě nikdo potrestán nebyl, po „pachatelích“ se nejspíš ani nijak intenzivně nepátrá.
Tudíž si opět můžeme dopřát pěknou porci, tentokrát rovnou od Myšáka. Pro mimopražské – z domu, kde sídlí nejen obnovená tradiční cukrárna, ale i lobbista Roman Janoušek. Z toho, co bylo odposlechnuto, žádný důkaz nekouká. Na podporu mínění, že proti hnilobě ve státě českém koná jenom policie, to ovšem bohatě stačí.
Právní vědomí je v Česku chabé. Je proto relativně snadné dosáhnout toho, aby se bezdůvodné shromažďování, zveřejňování či jiné zneužívání osobních údajů stalo obecně přijatelnou normou. Zarazit takové snahy by mělo být prioritou policejního prezidenta i vládních politiků. Jinak bude rozhodnutí, že „policie jako správce osobních údajů nepřijala opatření, aby plukovník Šlachta nepředal televizi záznam ze zatýkání“, stejně jako udělená pokuta jenom takovou úsměvnou epizodou.
————————–
**
