Genius loci , kde náhodné setkání u zrcadla na pánských záchodcích mohlo změnit mapu mezinárodní politiky nebo přinejmenším byznysu, tentokrát nefungoval. Pouhou soupisku problémů světa nabídne kdokoli i na nejbližším e-Růžku. Dříve solidní brand Davosu tak zdevalvoval na defilé známých tváří s hodnotou obdobnou muzeu voskových figurín.
Český divák, jakožto povinný investor do domácí veřejnoprávní i filmové produkce, mívá těžkou volbu při sklizni své nařízené sadby. Období sázek na vysoké výnosy je nenávratně pryč, v českém kvazikulturním rybníčku se hraje alespoň o návratnost jistiny. Ani to se ale často nedaří.
Pokud ambice diváka–investora přesahují horizont archivu normalizační zábavy a vypraví se do kina, může se stát, že namísto válečného dramatu narazí na kulturní horor. I tak nezbývá nic jiného než investovat dál, byť pachuť prázdnoty někdy prostě nejde zahnat. Uplynulý víkend byl jejími manifesty až nebezpečně přeplněn.
Čtěte další zápisníky redaktorů E15:
