Jaroslav Bukovský: Vánoce, vole

Santa Claus

Santa Claus Zdroj: CTK/AP

Milý Ježíšku, přál bych si, aby mi v lednu vězni zase neukradli kolo, aby táta pořád sprostě nenadával na tu národní banku, abychom neměli denně na talíři vodňanskýho biskupa, aby naši o víkendech stíhali i víc než odvolit, aby pan prezident nebyl pořád nemocný, abych nemusel koukat na Déčko, aby Benovi zas řeka neodnesla boudu, aby můj otec František byl taky tak svatej, aby máma už nekupovala kostelecký párky, aby nebylo tolik zbytečných policajtů a aby na Nový rok vyjeli do Prahy popeláři.

Santa Claus: Ty vole, teď zas eště ty Vánoce.
Ježíšek: Ty vole, kdo tam pojede?
SC: Já doufám, že ten nahoře.
J.: Voni to dělaj tak do toho čtyryadvacátýho vobyčejně.
SC: Třiadvacátýho v pondělí to je. To je, jak máme ten voběd, pak máme večeři. Pak mám sedmýho zas Moskvu. A ty vole, já nevim, dyť eště je to dárků jako prase. Bych si musel pučit nebo co.
J: Néé, to se vyřeší.
SC: Ty vole, kdo to zaplatí? J: Já to zaplatim!

Dárky obvykle bývají spojené s překvapením, v tom horším případě i pro samotné dárce. Z tohoto soudku je i dárek pro ministra Podivínského a jeho tým. Už víme, že pod stromečkem letos najde spodky s ptákem. Jeho asistentka pak bude na úřadě honit vodu v prádle s bobrem. MŽP si letos nadělilo tisícovku kusů spodního prádla, přičemž úředníci nešetřili penězi ani smyslem pro podivínský humor. Ty vole, a kdo zaplatí tohle? My to zaplatíme! Do konce roku je totiž potřeba vyčerpat rozpočet.