The Washington Post: Nepravděpodobný úspěch
Traduje se, že Mitt Romney těží ze slabého pole republikánských kandidátů. A že útoky na něj jsou opožděné a vágní. Obojí je pravda. Ale politické výsledky Willarda Mitta Romneyho by neměly být podceněny.
Tento umírněný technokrat se chystá pojistit si nominaci republikánské strany, jež je nejkonzervativnější v moderní historii. Což je pozoruhodné. Částečně je za tím fakt, že ve 14 televizních debatách předvedl nejméně lapsů. Působí kultivovaně a vzdělaně, což nebývá vždy pravidlem. A republikáni jsou sice choleričtí a popudliví, sebevražednými sklony ale zatím netrpí. Romney skloubil své schopnosti se sofistikovanou politickou strategií. Ideologie byla vždy jeho nejslabší stránkou.
Ron Paul i Rick Santorum jsou přesvědčivými vykladači silných ideologických rámců. Paul káže čistý „hlas svobody“. Je vyznavačem libertariánských tužeb a návratu pojetí federální vlády v agrární republice 18. století. Santorum kráčí spíše v tradici moderního vládnutí, ale s opuštěním jeho byrokratických metod. A Romney je opět ve výhodě. Republikánská strana je ve stavu, kdy možná ani nepotřebuje jasně definovat svou identitu. Když ji povede nevyhraněný Romney, zastánci uvedených proudů se jich nebudou muset vzdávat.
The New York Times: Republikánský souboj
Jako iowské primárky ukázaly temné hlubiny ultrakonzervatismu, souboj v New Hampshire byl výletem do ušmudlaných a stísněných prostor pravicových ekonomických politik. Republikáni rituálně odsuzovali prezidenta Obamu jako nepřítele kapitalismu pohrdajícího soukromým podnikáním a bezradného tváří v tvář výzvě oživit ekonomiku. Jenže jako řešení nabízeli jen nápady, které nejen k oživení hospodářství nepovedou, ale dokonce sehrály klíčovou roli při vzniku současné mizérie.
Boj bude pokračovat v Jižní Karolíně. Mitt Romney nedokázal své soupeře porazit tak jasně, aby je vyřadil ze hry. Ekonomické argumenty všech kandidátů jsou však znepokojivě odtrženy od ekonomické reality. Mluví o vládních výdajích, jako by šlo o jedinou příčinu rozpočtového deficitu, zatímco škrty jsou jediným řešením.
Ve skutečnosti deficit způsobily i daňové úlevy pro bohaté a útoky na sociální programy, nemluvě o posedlosti deregulací, jež nakonec málem vyústila v hospodářský kolaps. Odpovědí na současné potíže není opakování politik, které je způsobily. Řešením je oživit opatření, která byla úspěšná, a stimulovat ekonomiku. Obama to chápe. Republikánští zájemci o jeho místo klamou sami sebe a snaží se ošálit také voliče.
The Guardian: Pomalý a náročný výstup
Ubohý Romney, za dlouhá léta (od roku 1976) první republikán, který vyhrál v Iowě i v New Hampshire, aniž obhajoval prezidentský úřad. Nedojde-li k něčemu nečekanému, postaví se v listopadu Baracku Obamovi. Stranická hierarchie již na tohoto koně vsadila, voličům zbývá pachuť.
Za všechny své peníze a snahu Romney dostává zpátky jen drobné. Kandidoval již v roce 2008 a od té doby jeho kampaň běží. V Iowě však dostal teoreticky jen o šest hlasů více než před čtyřmi lety. V New Hampshire dopadl hůře než posledně, ale lépe než ostatní kandidáti. Avšak ani tento výsledek nevyvrací podezření, že Romney není tím správným tmelem.
Hlasování v Iowě ukázalo, že jednotná euforie, jež v republikánském táboře zavládla po volbách do Kongresu v roce 2010, se změnila v depresi z úrovně kandidátů. Po dvou volebních zastávkách se nevyprofilovala ani silná trojice. Poslední dva měsíce omílaná jména Newt Gingrich a Rick Santorum se v New Hampshire utkala o 4. a 5. místo a sotva se zmohla na dvouciferné výsledky. Otázka už tedy nezní, zda to bude Romney, kdo vyzve Obamu, ale jak moc otlučen primárkami se k nejdůležitějšímu klání postaví. Některými svými nešťastnými výroky poskytuje svým protivníkům z obou stran dostatek munice.
Süddeutsche Zeitung: Romney pod palbou
Mitt Romney chce zaměstnání Baracka Obamy, ačkoli ani mnozí z jeho stranických přátel nechápou, proč. Ale exguvernér si rozhodně stojí lépe než ostatní. Ne pro svou sílu, ale pro slabost zbývajících. Na druhém místě v New Hampshire skončil Ron Paul, izolacionista, který by rád zrušil Fed a odvelel všechny americké vojáky do USA. Paul se téměř stává předmětem kultu mezi mladými, ale skutečným soupeřem Romneyho není.
Totéž platí pro třetího Jona Huntsmana, bývalého velvyslance v Pekingu. Je mužem kompromisu, což z něj v rámci strany stále více mířící doprava dělá stejně nevolitelného kandidáta, jako je Paul. Podle vlastních slov dostal v New Hampshire nečekaně „Ticket to Ride“ do Jižní Karolíny, což je další volební štace. Zapomněl ale, jak tento hit Beatles pokračuje: „But she don’t care“. Ano, straně je tento umírněný mormon lhostejný. Zbývající tři kandidáti Gingrich, Santorum i Perry se ucházejí o přízeň téže konzervativní klientely, jež si přeje odchod ďábla Obamy, ale ne nástup umírněného belzebuba Romneyho.
Do voleb v Jižní Karolíně se každopádně dočkáme velké porce špíny. Především Newt Gingrich si předsevzal, že Romneyho zničí. V různých videích jej líčí jako spekulanta a bezskrupulózního manažera hedgeových fondů. Pokud Romney útoky ustojí, budou moci primárky zamířit rovnou do cílové rovinky.
