V publicistice se už vžil pojem „druhé kolo krajských voleb“. Právně samozřejmě existuje pouze jedno kolo krajských voleb, v němž voliči vhodí své lístky do uren. Tím rozdají politickým stranám karty různé síly. S nimi pak straničtí bossové hrají. A právě „hrám o hejtmany“ se říká druhé kolo.
V prvním kole dosáhl Andrej Babiš velkého symbolického vítězství. Vyhrát v devíti ze 13 krajů, to působí impozantně, takže každý kariérista se k němu jistě rád přidá. Faktický zisk 21 procent už tak výrazný není. Na druhé straně, když Babiš nemá rovnocenného vyzý- vatele, směřuje k dalšímu volebnímu vítězství v příš- tím roce. Co se mu na cestě k vysněnému premiérství může přihodit, to vidíme právě ve druhém kole krajských voleb. Během sestavování koalic předvedlo hnutí ANO tři modely chování.
Hlavní Babišův přístup k utváření krajských rad by se dal shrnout do jedné věty: Cítím koaliční nouzi, takže obětuji krajská vítězství na oltář svého vítězství v parlamentních volbách. Tento model byl hezky patrný v jižních Čechách. Tam sice Babiš nevyhrál, ale jedna z jeho nejvěrnějších stoupenkyň, poslankyně Maxová, měla předjednanou většinovou koalici všech kromě komunistů a (vítězné a dosud vládnoucí) ČSSD. Babiš však nelenil, sešel se s hejtmanem Zimolou a za zády Maxové mu slíbil udržení hejtmanského křesla. Když se poslankyně zpěčovala, mluvilo se i o rozpuštění jihočeské organizace ANO. Zimola se tak stane hejtmanem z Babišových rukou, tudíž mu bude několik let věrný. A přesně tak si předseda ANO buduje expozitury i v dalších stranách.
Druhý model popišme jako střední Čechy. Tady se na rozdíl od jihu vítězka voleb a místopředsedkyně sněmovny Jermanová proti Babišovi vzbouřila. Hejtmanské křeslo si vzít nedala, přestože ho Babiš slíbil zástupci Starostů a nezávislých, na které si také koalič- ně pomýšlí.
Třetí model chování jsme viděli na Ústecku. I tady Babiš jasně deklaroval, že nechce své vítězství přetavit v hejtmanský řetěz. Ten chtěl přenechat komunistům. Ti ale nakonec babi- šovce vyšachovali s pomocí jiných stran. Svou roli v tom hrála i nedůvěra předsedy KSČM Filipa vůči Babišovi. I tady byl však patrný záměr šéfa ANO vymotat se z bludného kruhu možné koaliční izolace.
Celostátní média často peskovala politiky pravice, že šli do koalic s ANO. Nicméně v řadě regionů chápou krajské politické elity toto hodnocení jako zavádějící. V dobré půlce krajů byla po letech vlády ČSSD a KSČM hlavní výzva jediná: odstranit od moci levicové koalice, a to jakkoli, Babiš nebabiš. To byl příklad Moravskoslezského kraje, kde politiky ČSSD a KSČM sice nahradil reprezentant ANO, což je ovšem člověk s vysokým kreditem, rektor Vysoké školy báňské. Politika může mít různé podoby.
