Ten zákon byl v Poslanecké sněmovně přijat poslední den před Vánocemi, takže mediálně zcela zapadl. Navzdory tomu, že se týká čtyř milionů lidí v Česku a jeho schválení či odmítnutí může výrazně promluvit do jejich rodinných rozpočtů. Tento týden jej bude projednávat Senát.
Obsahem zákona, kterým se „mění některé zákony v oblasti daní“, jak hlásí oficiální název, je kromě jiného i snížení daně z přidané hodnoty na teplo. Pěkně se na něm dá ilustrovat, k čemu vede pokřivená logika státních regulací.
Všechno začalo tím, že legislativa Evropské unie od roku 2020 přiškrcuje množství povolenek na vypouštění CO2, které si už řadu let povinně kupují teplárny.
Na tento byznys se okamžitě vrhly investiční fondy a začaly se svými spekulativními nákupy. Současně bylo oznámeno, že množství zadarmo rozdávaných povolenek bude v příštích letech výrazně nižší. Oba momenty vedly ke skokovému růstu cen povolenek z pěti až k 25 eurům za tunu vypouštěného CO2 .
Ekonomové spočítali, že jenom v Česku to může způsobit zhruba dvacetipro - centní růst nákladů na teplo. Teplárenské sdružení ve své sněmovní prezentaci uvedlo, že se zdražení dotkne 1,143 milionu bytů, přičemž většinou půjde o lidi žijící na sídlištích.
Vedlejším efektem bylo, že řada spotřebitelů už dnes začala uvažovat o pořízení plynových kotlů pro bytové domy, aby jejich obyvatelé unikli „povolenkovému“ zdražování. A zase: odpojování zákazníků od teplovodů by mohlo vést k dalšímu růstu cen tepla.
Vládní levicová koalice, jejíchž voličů se opatření dotkne nejvíce, se dlouhé měsíce k celé věci záhadně nevyjadřovala. Příčinou bylo, že zdražování nebude mít jen své poražené, ale i vítěze. Růst cen povolenek má totiž do státního rozpočtu přinést až 15 miliard korun ročně.
Přibližně týden před hlasováním ve sněmovně přistoupila vláda na kompromis s majiteli energetických firem, že sníží DPH na teplo z 15 na 10 procent, což by mělo způsobit ztráty v rozpočtu kolem 1,5 miliardy korun.
Začátkem roku 2019 zákon doputoval ze sněmovny do Senátu a začala další vlna bojů. V Senátu se poprvé od loňských voleb ukázalo, že je zde reálně jiná většina než ve sněmovně.
Zatímco sněmovní návrh zákona počítal se snížením DPH od ledna 2020, hospodářský výbor Senátu jednohlasně přijal stanovisko, že má platit už od poloviny roku 2019. Horší je, že výměnou za různé ústupky vznikly v Senátu pozměňovací návrhy také na snížení DPH na vodné, stočné a samozřejmě jako vždycky i na pivo.
Jde také o politický problém. Pokud Senát schválí všechny pozměňovací návrhy v duchu rozhodnutí hospodářského výboru, musí sněmovna zpětně všechny změny odhlasovat jako celek, nebo je jako celek odmítnout. Ve sněmovně totiž nejde hlasovat o jednotlivých změnách, které Senát navrhne. A tradiční řevnivost mezi oběma komorami bude tentokrát umocněna odlišnou politickou většinou v obou částech parlamentu.
Autor je komentátorem týdeníku Reflex
