Komentář Dušana Šrámka: Divný zápas Baxa versus Zeman

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa opakovaně promluvil o tom, že prezident Miloš Zeman zasahoval do nezávislosti soudu. Baxa se vzápětí ocitl na piedestalu jako neohrožený zastánce soudcovské nezávislosti. Situace přitom tak barvotiskově jasná není.

Není pochyb o tom, a ukázalo se to i v jiných kulisách, že Zeman a jeho okolí nerespektují vžité zvyklosti. Strčí nohu klidně i do dveří, do nichž by jiného v tomtéž postavení nenapadlo strčit ani nos. Stačí si připomenout, jak si Zeman zval na Hrad Iva Ištvana, aby mu olomoucký vrchní žalobce poreferoval o živé kauze Jany Nagyové. Zeman navíc nikdy nepřestal být politikem a politika je pro něj vždy výměnný obchod. Je otázkou, zda vůbec chápe, že vůči justici si nic podobného nemůže dovolit.

Na druhé straně ovšem stojí otázka, jak vlastně Baxova vyjádření interpretovat. Rozhovory se Zemanem se odehrávaly mezi čtyřma očima. Baxovým vyjádřením ubírají na síle jak způsob jejich prezentace, tak především načasování. Na důvěryhodnosti mu nepřidává, že si na „ovlivňování“ vzpomněl po několika měsících, aniž by v inkriminované době o setkání sepsal služební zápis či o prezidentově chování referoval dalším ústavním činitelům – ministru spravedlnosti, předsedům sněmovny a Senátu, premiérovi nebo členům sněmovního podvýboru pro justici.

Neozval se ostatně ani tehdy, kdy čtyři roky dělal prvního náměstka na ministerstvu spravedlnosti v době Zemanovy menšinové vlády. Při rychlém střídání šéfů byl Baxa faktickým vládcem rezortu. Po celou dobu přihlížel, jak jeho tehdejší podřízená, nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, na premiérův pokyn vytváří účelovou akci Čisté ruce. Snaha ovlivňovat živé kauzy byla tehdy zjevná. Baxa nehnul brvou.

Zeman měl Baxovi údajně opakovaně naznačovat, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu, Baxu prý nabídka zaskočila. To je skutečně zvláštní. S myšlenkou střídání stráží v čele ÚS totiž za Zemanem přišli právě Baxa spolu se současným předsedou soudu Pavlem Rychetským. Oba se rovněž nijak nežinýrovali, když za hlavou státu přišli s hotovým seznamem svých nominantů na ústavní soudce.

Zeman mu ostatně z velké části vyhověl. Jenže ještě před Baxovým odchodem z NSS se cosi zadrhlo. Šlo o spor, kdo po něm nastoupí do čela soudu. Baxa totiž nechtěl na svém místě vidět Michala Mazance, proti němuž už jednou úspěšně intrikoval, když se post předsedy NSS obsazoval poprvé. Rychetský si to nakonec se svým předčasným odchodem také rozmyslel. Tím pádem už ale Zeman nestihne jmenovat jeho nástupce. Těžko tedy mohl Baxovi slibovat něco, na co už nebude mít vliv.

Baxa si je dobře vědom, že za současného prezidenta už žádnou díru do světa neudělá. Jeho sdělení je tedy především třeba chápat jako signál pro Zemanova nástupce. Může se stavět do role strážce nezávislosti soudní moci, role, které se mu dařilo úspěšně zhostit už v dobách aféry údajné justiční mafie. Za to je ochoten dát všanc i důvěryhodnost celé justice. Zda mu kalkul vyjde, nebo mu jeho neloajalita uškodí, se ukáže v dalších letech.

Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice