Řecký statistický úřad včera zveřejnil statistiky růstu HDP za poslední loňské čtvrtletí. Řecká ekonomika se mezičtvrtletně smrskla o 1,2 procenta, meziročně o 1,4. Na výsledku se podepsal hlavně propad investic. Řecké domácnosti naopak utrácely více. Bez ohledu na relativně slabší výsledek ve čtvrtém kvartálu ale řecké hospodářství za celý rok povyrostlo o 0,3 procenta – stejně jako v roce 2014, v roce 2015 o 0,2 procenta kleslo.
Jinými slovy řecký ekonomický výkon za poslední tři roky valně nepokročil. Potenciální růst nedosahuje ani jednoho procenta. Řecku totiž stále chybějí zásadní reformy. Nejdůležitější je flexibilnější trh práce. Ekonomiku také svazuje nadměrná regulace některých odvětví.
Chatrnými ekonomickými výsledky samozřejmě trpí i veřejné finance. Ty zatím nejsou schopné si zajistit financování svých potřeb na trzích a musejí spoléhat na věřitelský výbor ECB, Evropské komise a MMF. Lednové setkání euroskupiny nepřineslo povzbuzení, protože po něm zůstalo ještě několik bodů k vyřešení.
Čas k uzavření jednání se ovšem blíží. Situace tak jako každý rok bude gradovat v létě, kdy řecká vláda musí splatit přibližně pět miliard eur hlavně ECB a soukromým věřitelům. To je také konečný termín dohody na prodloužení podpory Řecka ze strany věřitelských institucí.
Čtěte vše o zadluženém Řecku >>>
Dokončení jednání a přezkoumání řecké situace je předpokladem nejen pro vyplacení peněz ze záchranného fondu ESM, ale také otevření diskuze ohledně odpuštění části dluhu. O tom se nesměle mluvilo už na zasedání euroskupiny loni v květnu.
Fungování záchranného programu nebude hladké. Řekové musejí příští rok dosáhnout primárního rozpočtového přebytku na úrovni 3,5 procenta HDP a zavázat se, že tuto úroveň udrží i ve střednědobém horizontu. Euroskupina dokonce požaduje, aby si Atény tuto podmínku zakotvily do zákona.
I když bude dohoda nakrásně uzavřena, bude pořád skýtat mnoho rizik. Prvním jsou předčasné volby v Řecku, které jsou neustále na spadnutí. Druhým je to, že rozpočtové závazky řecké vlády předpokládají udržení fiskální disciplíny na dekády dopředu. A navíc se celé řešení může ještě zkomplikovat finanční neúčastí MMF.
Fond totiž požaduje nějakou formu odpuštění dluhů a do toho se euroskupině zatím nechce. Jenže účast MMF zase požaduje jako podmínku pro schválení dohody německý parlament. K rozetnutí tohoto politického gordického uzlu se zatím nikdo moc nemá.
Nicméně nějaká forma odpuštění dluhu bude nutná. Bez toho řecký dluh nebude udržitelný. Modely ukazují, že jeho zvládnutí se dalece vymyká možnostem nominálního ekonomického růstu.
Efekt sněhové koule by brzy dostal dluh opět někam ke 300 procentům HDP. Bez odpisu části dluhu se Řecko nevrátí na finanční trhy. Bez nich by ovšem muselo fungovat v jakémsi záchranném programu po celou dohlédnutelnou budoucnost.
