Příští rok tomu bude dvě stě let, kdy ekonom David Ricardo přišel s teorií komparativních výhod. Právě k tomuto okamžiku by se mohl datovat začátek globalizace. Ve stejné době začal rozvoji mezinárodního obchodu pomáhat technologický pokrok díky objevu parního motoru a rozkvětu železniční dopravy. Dalším milníkem bylo zavedení kontejnerové dopravy, rozvoj telekomunikací a posledním stimulem je internet, který smazal hranice prakticky pro každou firmu i zákazníka.
Zatímco technologie mezinárodní obchod podporují, politika jej obvykle spíše brzdí. Posledním globálním pokusem o pokrok v liberalizaci mezinárodního obchodu multilaterální cestou bylo jednání Světové obchodní organizace v katarském Dauhá, které začalo v roce 2001, ale po několika pokusech se zadrhlo a prakticky ničeho nedosáhlo. Proto nabyly na významu bilaterální dohody a vytváření zón volného obchodu jako NAFTA, EU/EFTA či ASEAN. Zdá se však, že i tato cesta bude čím dál tím hůře schůdná.
Již uzavřené dohody či aliance se mohou drolit či rozpadat. Ukázkou prvního je brexit, příkladem druhého by mohl být rozpad severoamerické zóny volného obchodu NAFTA pod taktovkou nově zvolného prezidenta USA Donalda Trumpa.
V ohrožení jsou i léta připravované nové dohody. Dosluhující Barack Obama odložil ratifikaci již schvá- lené transpacifické dohody TPP na dobu po volbách, neboť doufal, že bude mít v Kongresu větší šanci. Po vítězství Donalda Trumpa a jeho posledních prohlá- šeních se mluví o tom, že TPP, která by sdružila země dosahující celkem 40procentního podílu na globálním HDP, je prakticky mrtvá. Její místo může zaujmout FTAAP, konkurenční projekt prosazovaný Čínou.
Přinejlepším ve hvězdách je nyní také osud Transatlantické dohody (TTIP) mezi USA a EU, která by shodou okolností rovněž sdružila ekonomiky s 40procentním podílem na globálním HDP. A to už se citelně týká také Česka. Velká většina českého exportu sice směřuje do zemí EU, jenže část z toho jsou díly a komponenty pro finální zboží směřující z EU do USA a na jiné trhy.
Záchrana před bídou
Globalizace vytáhla z bídy stovky milionů, možná miliardy obyvatel této planety. Knize Thomase Pikettyho Kapitál v 21. století o zvýšení příjmové nerovnosti ve vyspělých zemích se dostalo velké pozornosti. Knize loňského laureáta Nobelovy ceny Anguse Deatona Velký únik, jejímž ústředním tématem je snížení nerovnosti v globálním měřítku, se takového ohlasu bohužel nedostalo.
V našem případě sice globalizace nezachraňovala před bídou, ale liberalizace mezinárodního obchodu a členství v EU významně ovlivnily vývoj české ekonomiky. Návrat protekcionismu a bariér v zahraničním obchodu by logicky nejvíce poškodil země s nejvyš- ším podílem zahraničního obchodu na HDP. Česká ekonomika je podle tohoto měřítka 11. nejotevřenější (tedy nejzranitelnější) zemí planety
