Poslední tři roky přinesly české ekonomice zotavení z recese, návrat k růstu a vysokou zaměstnanost. A to při zlepšení vnější i vnitřní rovnováhy. Běžný účet platební bilance se přehoupl do přebytku a totéž se podařilo i vládnímu sektoru.
To vše přes stoupající napětí ve světě, které je reakcí na blízkovýchodní konflikty a migrační vlnu do Evropy. Přes vzestup populismu napříč Evropou a rostoucí globální ambice Ruska, které vytvářejí třecí plochy na mnoha místech. Česko se nemůže tvářit, že se ho tato témata netýkají. Malá ekonomika existenčně závislá na zahraničním obchodu bude ovlivněna nejen obvyklým kolísáním ekonomik hlavních obchodních partnerů, ale i politickými faktory, které budou ovlivňovat hospodářskou politiku velkých zemí.
Globální ekonomika by si letos měla polepšit a růst o něco rychleji než loni. Hlavním obchodním partnerem českých firem zůstane i letos eurozóna. Její malátný výkon v posledních letech limituje možnosti exportu do této oblasti. Nicméně alespoň dosud byla eurozóna politicky stabilní oblastí. HDP eurozóny by podle vět- šiny prognóz měl letos růst zhruba o 1,5 procenta, tedy podobně jako loni. Žádná dramatická změna se nečeká ani u okolních středoevropských zemí, které jsou také důležitými obchodními partnery. Polsko a Slovensko by si měly udržet růst mírně nad třemi procenty, Maďarsko bude již tradičně zhruba o procentní bod pomalejší.
Tektonické změny v globální politice sice neovlivní českou ekonomiku bezprostředně, dlouhodobé dopady však mohou být zásadní. Nejdříve nás čekají dozvuky loňských událostí – inaugurace Donalda Trumpa americkým prezidentem a zřejmě i zahájení brexitu. S Trumpem přicházejí otazníky nad obchodní politikou USA, z pohledu ostatních zemí tedy spíše hrozby než otazníky. Konkrétně pro Česko bude důležité, jak to dopadne se smlouvou TTIP.
V kalendáři jsou letos také volby v řadě evropských zemí. Především parlamentní volby v Itálii a Německu a prezidentské ve Francii budou mít vliv na další vývoj evropské integrace. Ve hře dnes není její prohloubení, ale spíše riziko dezintegrace a fragmentace Evropy.
Vzhledem k nízkým hodnotám multiplikátorů domácí fiskální politiky a stále rostoucí otevřenosti české ekonomiky by se dalo říci, že volby v Německu a Francii mají na českou ekonomiku větší vliv než domácí boj o Poslaneckou sněmovnu. Těžko si lze představit, že by obchodní vztahy v politicky a ekonomicky fragmentované Evropě byly pro Česko uspořádány výhodněji než současný volný trh zboží v rámci EU. A pokud by někdo pochyboval o významu tohoto faktoru, stačí se podí- vat na dopad vstupu do unie na český vývoz a HDP.
Rok 2017 může být pro další osud Česka zásadní. Výsledky voleb v jiných zemích nebo cenu ropy neovlivníme. Riziko negativního vnějšího vývoje ovšem zvyšuje tlak na naši vlastní disciplínu. Bylo by zbytečné vyrábět si navíc vlastní problémy.
Autor je hlavním ekonomem Deloitte
