V roce 2010 přijala EU směrnici o průmyslových emisích s tím, že obsažené emisní limity musí plnit velké elektrárny a teplárny nejpozději do poloviny roku 2020. Na tyto limity se také české elektrárny a teplárny připravovaly.
Jen teplárny investovaly do jejich splnění za posledních pět let přes 20 miliard korun, odhady celkových investic českého průmyslu a energetiky se pohybují mezi 32 a 39 miliardami. Výrazná většina těchto peněz byla navíc do konce loňského roku proinvestována. Přínos směrnice o průmyslových emisích je z pohledu životního prostředí významný, protože zpřísnila emisní limity pro velká spalovací zařízení přibližně na polovinu.
Jenže loni v srpnu přišla Evropská komise s dalším zpřísněním. To ovšem nemusí být dosažitelné se stávajícími technologiemi a může vyžadovat jejich výměnu. To by samozřejmě znamenalo obrovské dodatečné náklady a faktické zmaření dosavadních investic, to vše při zcela marginálním přínosu pro životní prostředí. Česko si proto vyjednalo výjimku.
Ale opět se u nás objevila snaha být papežštější než papež či bruselštější než Brusel. Pirátská poslankyně Dana Balcarová přichází s pozměňovacím návrhem, který by zrušil možnost udělování výjimek pro velké elektrárny. Návrh přitom navzdory tvrzení Balcarová nemůže nijak pomoci znečištěním nejvíce sužovanému Moravskoslezskému kraji, protože v něm se nachází z dotčených zdrojů jen elektrárna Dětmarovice, která zrovna nebude návrhem nijak ovlivněna. Nápad ale nemůže nijak významně ovlivnit ani imisní situaci v Česku, a to zejména v případě prachových částic. Příspěvek celé veřejné energetiky a teplárenství k emisím této znečišťující látky je již dnes marginální, tím spíše po uzavření elektráren, s jejichž koncem se počítá tak jako tak.
Návrh ale naopak může zásadně ovlivnit českou energetickou bezpečnost a vést k významnému dovozu elektřiny a zvýšení jejích cen. Oproti exportu elektřiny v roce 2017 ve výši 13 terawatthodin vede návrh k importu zhruba sedmi terawatthodin v roce 2021, a to bez nárůstu domácí spotřeby elektřiny. Taková změna už je významná i z pohledu regionu střední Evropy a nepochybně by se promítla do cen elektřiny zejména v zimních měsících, kdy se již dnes projevuje nedostatek pohotového výkonu.
Návrh je rovněž v rozporu se Státní energetickou koncepcí, která sice počítá s výrazným omezením výroby elektřiny z uhlí, ale v postupných krocích až do roku 2040, kdy již mají být v provozu nové jaderné bloky, a nikoliv skokově k roku 2021.
V neposlední řadě se návrhem narušuje legitimní očekávání investorů vzhledem k tomu, že možnost žádat o výjimky byla součástí evropského i českého právního řádu v době, kdy se rozhodovali o provedení investic v desítkách miliard korun. Jeho přijetí proto může zase přinášet i riziko arbitráží vůči Česku na ochranu investic.
Ekologické nesmysly, kterých jsme se zbavili, když z velké politiky zmizeli Zelení, se nám vracejí přes stejně naladěné Piráty.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
