Komentář Dušana Šrámka: Šmírovací Pentagon v Peltově ložnici | E15.cz

Komentář Dušana Šrámka: Šmírovací Pentagon v Peltově ložnici

Dušan Šrámek

„To šmírování v bytě, to byl normální Pentagon, na tom Senovážným,“ prohlásil bývalý šéf Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta, který stanul před soudem, kde se zodpovídá z údajné korupce při přidělování sportovních dotací. 

Ať už soud dopadne jakkoliv, ony odposlechy, které by měly dokazovat nezákonné jednání, nedokazují de facto nic. Jenom to, jak si Pelta v mobilu a v bytě, který si pronajímala fotbalová asociace, povídá s někdejší náměstkyní ministerstva školství pro sport Simonou Kratochvílovou. V části odposlechů, které unikly do médií, ale o žádné korupci či konkrétním ovlivňování dotací není ani slovo.

Oba si pouze honí triko, co vše dokáží ovlivnit, a jak mají všechny okolo sebe na provázku. Vypovídací hodnota takových odposlechů je ale nulová. Oba se pohybovali v prostředí, které je na takové vytahování přímo zařízené. Ten umí toho, ten má zase zmáknutého onoho. Do příběhu jsou zapojovány i třetí osoby, které ani nemusí mít o ničem tušení.  

Policie by se při selekci toho, co připustí jako důkazy v trestním řízení, měla striktně držet toho, zda jde skutečně o nějakou průkaznou trestnou činnost, nebo jenom o projevy nezřízeného ega. Nemluvě o tom, že odposlechy často spíš popisují nějaké intimní interakce, než nějaké nezákonné jednání.

Jakou vypovídací hodnotu může mít například věta: „Jsi dračice, to je náš adrenalin, hrát hry a k tomu ta chemie a je to jeden velkej blázinec,“ kterou napsal v únoru 2017 Pelta Kratochvílové? Tedy kromě toho, že může rozvrátit osobní a rodinný život. Nemluvě o tom, že jde vždy o selekci dané konverzace, a o věty vytržené z kontextu, které tak vůbec nemusí odpovídat proběhlé komunikaci.

I policejní odposlechy mají své místo při zjišťování a prokazování trestné činnosti. Protože jde ale nejbrutálnější zásah do ústavních práv, mělo by k jejich nasazení přistupováno až v krajním případě. A stejně by se mělo přistupovat k rozhodnutí, zda je zařadit mezi důkazy. Bohužel si policie ulehčuje práci, a vždy najde nějakého ochotného státního zástupce, který nakonec odposlech navrhne, a soudce, který jej nařídí.

Pokud existovaly při rozdělování dotací nějaké machinace, lze je zjistit jinými důkazy, především příslušnou dokumentací. Jenže si často policie není úplně jistá v kramflecích, a tak si vypomáhá odposlechy. Jejich zveřejnění má tak za cíl dotčené jenom co nejvíce společensky dehonestovat a lidsky ponížit. A hlavně - aby i soud viděl, koho že to má před sebou, a „uvědomil“ si to, až bude rozhodovat o případné vině.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.