Komentář Dušana Šrámka: Stát chce rušit neaktivní firmy. Neví proč | E15.cz

Komentář Dušana Šrámka: Stát chce rušit neaktivní firmy. Neví proč

Komentář Dušana Šrámka: Stát chce rušit neaktivní firmy. Neví proč
Smlouva (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: Profimedia

Dušan Šrámek

Vláda schválila novelu zákona o obchodních korporacích z dílny Ministerstva spravedlnosti. Jejím prostřednictvím si stát mimo jiné chce na firmách vynutit, aby zakládaly účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Přitom povinnost dokládat řádnou a mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin plyne už ze zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

Stávající úprava umožňuje postihnout společnost za nepředkládání zmíněných listin pořádkovou pokutou do výše sto tisíc korun, a to i opakovaně. Případně může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací, přičemž soud na tuto skutečnost společnost upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Ovšem vládou schválená úprava jde mnohem dál. Pokud společnost poruší povinnost předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období a pokud se ji nepodaří kontaktovat, umožňuje úprava zrušit obchodní korporaci i bez likvidace.

Je evidentní, že jde o masivní zásah do fungování společností, proto by se dalo předpokládat, že stát má po ruce hlubokou analýzu dosavadního stavu, která by tak brutální zásah odůvodňovala. Hospodářská komora u vybraných soudů a ministerstev proto zjišťovala, zda je důvod, aby stát vůči firmám takto přitvrzoval. Obrátila se na devět krajských, tedy rejstříkových soudů s dotazem, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši.

„Jsem takový frontman,“ říká Kleslová, která chce zpět do pražské politiky

Na základě odpovědí ale všechno nasvědčuje tomu, že stát neprovedl ani analýzu stávajících pokut, které soudy mohou už dnes vymáhat. Z došlých reakci od oslovených soudů téměř všechny potvrdily, že soudy tyto statistiky nevedou. Pouze Krajský soud v Hradci Králové odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši od pěti set do pěti tisíc korun. V roce 2018 bylo v Hradci prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši od jednoho do dvaceti tisíc.

Jedním z cílů nové úpravy zákona má být efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin a v této souvislosti i řešení problematiky takzvaných neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání. Tak se o tom alespoň píše v důvodové zprávě. Jenže jak už bylo řečeno – bez patřičné analýzy. Je zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé utahování šroubů a zvyšování sankcí, aby se veřejnosti vyvolal dojem, že stát nalezl řešení.

Proč se ale zabývat takovými nicotnostmi, jako je vymáhání existujících pravidel, když můžeme s firmami tak nějak hezky po bolševicku zatočit. 

Autor je redaktorem serveru Česká justice

„Majetkový striptýz“ už nebude tolik děsit komunální politiky

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!