Vláda schválila novelu zákona o obchodních korporacích z dílny Ministerstva spravedlnosti. Jejím prostřednictvím si stát mimo jiné chce na firmách vynutit, aby zakládaly účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Přitom povinnost dokládat řádnou a mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin plyne už ze zákona o účetnictví a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Stávající úprava umožňuje postihnout společnost za nepředkládání zmíněných listin pořádkovou pokutou do výše sto tisíc korun, a to i opakovaně. Případně může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací, přičemž soud na tuto skutečnost společnost upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Ovšem vládou schválená úprava jde mnohem dál. Pokud společnost poruší povinnost předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období a pokud se ji nepodaří kontaktovat, umožňuje úprava zrušit obchodní korporaci i bez likvidace.
Je evidentní, že jde o masivní zásah do fungování společností, proto by se dalo předpokládat, že stát má po ruce hlubokou analýzu dosavadního stavu, která by tak brutální zásah odůvodňovala. Hospodářská komora u vybraných soudů a ministerstev proto zjišťovala, zda je důvod, aby stát vůči firmám takto přitvrzoval. Obrátila se na devět krajských, tedy rejstříkových soudů s dotazem, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši.
Na základě odpovědí ale všechno nasvědčuje tomu, že stát neprovedl ani analýzu stávajících pokut, které soudy mohou už dnes vymáhat. Z došlých reakci od oslovených soudů téměř všechny potvrdily, že soudy tyto statistiky nevedou. Pouze Krajský soud v Hradci Králové odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši od pěti set do pěti tisíc korun. V roce 2018 bylo v Hradci prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši od jednoho do dvaceti tisíc.
Jedním z cílů nové úpravy zákona má být efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin a v této souvislosti i řešení problematiky takzvaných neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání. Tak se o tom alespoň píše v důvodové zprávě. Jenže jak už bylo řečeno – bez patřičné analýzy. Je zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé utahování šroubů a zvyšování sankcí, aby se veřejnosti vyvolal dojem, že stát nalezl řešení.
Proč se ale zabývat takovými nicotnostmi, jako je vymáhání existujících pravidel, když můžeme s firmami tak nějak hezky po bolševicku zatočit.
Autor je redaktorem serveru Česká justice
