Komentář Dušana Šrámka: Zelené finance povedou k ekonomickému krachu

jádro

jádro Zdroj: profimedia.cz

Ursula von der Leyenová
2
Fotogalerie

Jedním ze základních nástrojů, kterými chce Evropská unie dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, má být takzvaná taxonomie, tedy nařízení pro rámec udržitelných financí.

Taxonomie zavádí harmonizovaná kritéria pro určení, zda je ekonomická aktivita udržitelná z hlediska životního prostředí. Nařízení se vztahuje především na finanční produkty nebo podnikové dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, a také na účastníky finančního trhu nabízející finanční produkty.

Po zásahu Evropského parlamentu je nyní taxonomie rozšířena nejenom na zmíněné finanční produkty, ale prakticky na všechny. Bude tedy zahrnovat i ty finanční produkty, které nejsou primárně nabízeny jako „udržitelné“.

Bude je dělit na tmavězelené, světlezelené a „mainstreamové“ podle úrovně environmentálních ambicí. Významný příspěvek v boji proti klimatické změně mají podle této optiky přinášet pouze produkty související s obnovitelnými zdroji energie.

Fosilní paliva jsou samozřejmě naopak zařazena do té nejhorší kategorie – kromě zemního plynu, který je v šedé zóně. Stejně tak jádro, které je sice bezemisní energetický zdroj, ale není vyřešena recyklace či likvidace vyhořelého paliva.

Jenomže totéž se dá říci o likvidaci solárních panelů nebo větrných turbín. Problém je hlavně v celkové neujasněnosti toho, co má být prioritou – obnovitelné, nebo bezemisní zdroje? Přes všechny zelené řečičky se nakonec jedná o brutální politické rozhodnutí čistě podle toho, co se nakonec povedlo té které členské zemi v Bruselu prolobbovat.

Náběh nové taxonomie bude znamenat znevýhodnění či omezení financování a pojištění „neudržitelných“ aktivit. Přinese obrovské změny v hodnotě aktiv, protože firmy prohlášené za nedostatečně udržitelné budou mít problém sehnat financování.

Jejich hodnota kvůli tomu poklesne, jejich produkty zdraží. To bude mít negativní dopad na spotřebitele. Zvýší se tím i tlak na zvyšování bankovní kapitálové přiměřenosti pro „neudržitelné“ finanční produkty.  A naopak preferenční zacházení s udržitelnými financemi způsobí zastírání rizik a změny v obezřetnostní politice a regulaci účetních standardů.

Přestože dodnes byla energetická politika ve výlučné pravomoci národních států, bude taxonomie ve svém důsledku znamenat ohrožení práva na volbu energetických mixů napříč členskými státy. Tím pádem posílí další unifikační procesy v rámci unie.

Dalším negativním důsledkem bude ohrožení bezpečnosti dodávek energie s ohledem na to, že například relativně „hodný“ zemní plyn je dodáván z významné části buď z Ruska, nebo z Blízkého východu, tedy ze strategicky nebezpečných regionů.

Neuvážené a necitelné zasahování do finančního systému může vyústit v nepředvídatelné negativní dopady na stabilitu energetického systému a výrazně pokřiví tržní prostředí. Nerespektování tržních mechanismů a pokřivení přirozených cenových relací povede nakonec k investičním bublinám a distorzím. Jejich důsledkem nakonec nebude nic jiného než ekonomický krach.