Do sněmovny se vrací ze Senátu novela stavebního zákona. Poslanci by se k ní mohli dostat už dnes. Pokud by senátní návrhy přijali, zajímavě tím nahrají spekulantům s pozemky. Ale také mohou ztížit výstavbu rozvodů elektřiny, plynu i tepla.
Nově by totiž infrastrukturní stavitelé měli za povinnost vyvěsit informace o stavebním záměru přímo na místě pozemku nebo budovy, kterých se síťová výstavba dotýká. Jenomže investor nemá žádné právo ke vstupu na cizí pozemek, tím méně za účelem vyvěšování informací. Pokud vlastník pozemku splnění informační povinnosti neumožní, nemůže investor podat žádost o územní souhlas.
Není ani zřejmé, jak má doklad splnění zmíněné povinnosti vypadat. Stačí fotografie pozemku nebo stavby s vyvěšenou informací? Investor ale nemůže nijak zajistit, že informace bude vyvěšena po celou dobu, že ji někdo neodstraní. Jenže pokud k tomu dojde, může být zpochybněno splnění povinnosti a s ním i celé následné řízení.
Další nesmyslné opatření, o nějž chtějí senátoři obohatit stavební zákon, se týká výkupních cen v případě vyvlastňování pozemků kvůli infrastrukturním stavbám. Pro dopravní infrastrukturu je v případě výkupu pozemků i zřizování věcných břemen vymezen jako strop osminásobek odhadní ceny. Vyšší cenu vyjednat nelze. Jenže u energetické infrastruktury je naopak osminásobek odhadu stanoven jako minimální cena a vlastník pozemku může vůči soukromému subjektu požadovat cenu ještě vyšší. To fakticky znamená podporu spekulativního chování vlastníků pozemků.
Cenová pravidla pro výkup pozemků měla vyřešit problémy rozvoje dopravní infrastruktury, protože ŘSD jako příspěvková organizace nemůže vykupovat pozemky jinak než na základě znaleckého posudku a bez těchto pravidel by nemohlo zaplatit více. Energetická infrastruktura je však provozována komerčně, ať již státními či soukromými firmami, a toto omezení nemá.
Energetická infrastruktura se navíc vyskytuje i ve velkých městech, kde jsou ceny pozemků velmi vysoké, protože se mnohdy jedná o stavební parcely. Dálnice se přece jen stavějí především na pozemcích s nízkou cenou. Násobky odhadní ceny mohou ve městech šplhat do děsivých výšin. Ustanovení je přitom nejednoznačné a umožňuje více interpretací. Ta užší by znamenala, že se pravidla použijí jen v případech vyvlastnění pozemků, ale druhá, širší zahrnuje rovněž získání věcných břemen v případě subjektů ovládaných státem.
Třetí, nejširší interpretace, ke které se přiklání i ministerstvo pro místní rozvoj, říká, že se jedná i o zřizování věcných břemen pro všechny subjekty. Podle orientačního odhadu energetických firem by dopad těchto ustanovení na celý sektor mohl přesáhnout sto milionů ročně v případě nejširšího výkladu. Tyto peníze by se samozřejmě promítly do cen energií.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
