Na veřejné zakázky šlo o sto miliard méně. Ekonomika může mít systémový problém

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová Zdroj: Anna Vacková, E15

Kandidátka na ministryni pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Karla Šlechtová
Karla Šlechtová
Karla Šlechtová
5
Fotogalerie

Za loňský propad trhu veřejných zakázek mohou zčásti programová období evropských fondů. Letos lze čekat oživení.

Přes veřejné zakázky loni proteklo méně peněz. Vyplývá to z čerstvě zveřejněné výroční zprávy o stavu veřejných zakázek, kterou vzala na vědomí vláda. Přes veřejné zakázky v loňském roce se rozdělilo 486 miliard korun. Znamená to 10,31 procenta HDP, což je nejnižší hodnota od roku 2006.

„Výroční zpráva ukazuje pokles velikosti trhu veřejných zakázek v loňském roce o téměř sto miliard korun,“ uvádí ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. V roce 2015 bylo přes veřejné zakázky proinvestováno hodně i díky snaze dočerpat evropské fondy z předchozího období.

Trend by se ale podle ministryně mohl záhy otočit. „Díky našemu novému zákonu o zadávání veřejných zakázek očekáváme opětovný nárůst objemu veřejných zakázek, protože zrychlil zadávací řízení a zjednodušil investiční proces,“ je přesvědčena Šlechtová. Zákon začal platit v loňském roce. Nově zadaných zakázek od té doby přibylo, letos by z nich mělo být vyplaceno více peněz.

Podle Davida Marka, ekonoma společnosti Deloitte, jsou výkyvy v objemech veřejných zakázek do velké míry způsobeny nerovnoměrným čerpáním dotací z evropských fondů. Tento byrokratický faktor hospodářského cyklu podle něj není zdravý. Politika státu by měla naopak vyrovnávat hospodářský cyklus. „Ukazuje to na systémový problém. Očekávám, že letos bude objem veřejných zakázek větší, přitom by to nebylo potřeba, protože i soukromý sektor akceleruje,“ uvádí Marek.

„Důležité je opětovné snížení počtu jednacích řízení bez uveřejnění, což podporuje transparentní prostředí veřejného investování,“ míní Šlechtová. Celkem 55,5 procenta zakázek od veřejných zadavatelů bylo zadáno jako otevřená řízení, zjednodušených podlimitních zakázek bylo 21,4 procenta a jednacích řízení bez uveřejnění 18,9 procenta.

Průměrný počet nabídek v zakázkách veřejných zadavatelů se s hodnotou kolem 3,5 pohybuje podstatně níže, než je průměr v EU zhruba 5,5. Pokles průměrného počtu nabídek zřetelný v předchozích letech se ale loni zastavil. Ve stavebnictví se o jednotlivé zakázky hlásilo víc firem, v zakázkách na služby pokles zájmu pokračoval.

„Zatímco stavebnictví se potýká s propadem, což podporuje růst konkurence u veřejných zakázek, ostatní sektory si vedou dobře, a veřejný sektor tak zřejmě považují jen za dodatečnou tržní příležitost,“ uvádí se ve výroční zprávě.