Komentář Filipa Jirouše: Pošle Čína do Hongkongu tanky? | E15.cz

Vše o designu

Vše o designu Vstoupit do speciálu

Komentář Filipa Jirouše: Pošle Čína do Hongkongu tanky?

Filip Jirouš

V Hongkongu se dennodenně protestuje již téměř tři měsíce. Město je paralyzováno patovou situací, v níž se hongkongská vláda a protestující ocitli. A zatímco ani jedna strana není ochotna ustoupit, ekonomické ztráty rostou.

Hongkong hraje od svého přechodu pod správu ČLR pro komunistický režim zcela klíčovou roli. Bývalá britská kolonie je zásadním finančním kanálem, jímž prochází více než 60 procent všech investic směřujících jak do Číny, tak z ní.

Čína se sice snaží budovat vlastní pevninská finanční centra, ale v krátkodobém horizontu Hongkong nenahradí. V něj totiž mají investoři důvěru - na rozdíl od Číny. I proto, že zde existuje vláda zákona.

Současný příběh je komplikovaný i proto, že právě systém, který si makléři nemohou vynachválit, je současně jednou z důležitých příčin vzniku propasti, jež se táhne napříč hongkongskou společností.

Komentář Roberta Maleckého: Válka o státní zástupce

Tamní uspořádání výrazně upřednostňuje bohaté finančníky před běžnými obyvateli, což vede k obrovské ekonomické disparitě. V ulicích proto protestují nejvíce mladí lidé, kteří si připadají okradeni o svou budoucnost vládnoucí třídou.

Nemají na slušné bydlení a musejí se bát, že ze dne na den přijdou o práci. Do ulic vychází neuvěřitelná téměř čtvrtina obyvatel Hongkongu, několik mladých lidí už na protest spáchalo sebevraždu, další otevřeně deklarují ochotu za své požadavky zemřít.

Správkyně města Carrie Lamová vyjádřila nad situací lítost a alespoň v červnu brala vinu za situaci a násilí ve městě na sebe a svou vládu. Přesto odmítá přistoupit byť na jediný z pěti požadavků demonstrujících. K nim patří i nezávislé vyšetření policejních zákroků, k němuž ostatně vyzvala už i OSN.

S pokračující nečinností správy roste nedůvěra ve vládní instituce stejně jako v policii, kterou protestující po brutálních zákrocích, jako byl ten z 12. června, nenazývají jinak než „psi“.

Komentář: Miliardy pro Notre Dame, ticho pro pralesy

Policisté o studentech s deštníky zase běžně mluví jako o „švábech“. Podobně se stupňuje i rétorika ústřední vlády v Pekingu a její propagandy, která opakovaně vyjadřuje podporu hongkongské policii i administrativě. Násilí na straně demonstrantů využívá jako důkaz, že protesty jsou ve skutečnosti anarchií „vykazující znaky terorismu“. Podobně nebezpečné je i tvrzení čínských úřadů, že demonstrace řídí „černá ruka“ USA a Velké Británie. Čínští komunisté tak dávají průchod toxickému nacionalismu, který z principu nezná kompromis.

Již několik týdnů můžeme sledovat záběry shromažďování jednotek čínské vojenské policie v Šen-čenu, na samých hranicích Hongkongu. V sobotu zde zasedali komunističtí akademici a jiní kádři, kteří se shodli, že případný zásah čínské armády by nenarušil princip „jedna země, dva systémy“, podle něhož má mít Hongkong do roku 2047 v mnoha ohledech značnou autonomii.

Někteří z nich naopak považují nasazení armády za jediný způsob, jak princip tváří v tvář nekonečným protestům zachovat. Ekonomické následky takového kroku by ale mohly být nedozírné. Propad hongkongského trhu by podle ekonomů silně poškodil v první řadě čínské banky. Peking by pravděpodobně přišel o svůj nejdůležitější finanční kanál, který by musel složitě nahrazovat zrovna v době, kdy čínská ekonomika vykazuje nejhorší čísla od devadesátých let.

Komentář Viliama Bucherta: Češi za vším mylně vidí spiknutí a zlodějinu

Tehdy se Čína ocitla v mezinárodní izolaci a právě Hongkong byl pro ni jedním z hlavních nástrojů, jak se s ní vyrovnat. Je však třeba se ptát, zda je pro čínský režim ekonomika stále tak důležitá jako dříve. Si Ťin-pching definoval jako hlavní politickou prioritu bezpečnost. To se projevuje mimo jiné potlačováním jakéhokoli disentu včetně komunistů, kteří volali a volají po ekonomických reformách, jež Čína nutně potřebuje.

Za cenu poškození své mezinárodní pověsti a posilování rasismu mobilizuje Čína pomocí orgánů Jednotné fronty čínskou diasporu v zahraničí, aby i mimo čínské území potlačila prohongkongské protesty.

Je „ekonomický“ projekt Pás a stezka skutečně hnaný ekonomickou úvahou, když vlaky cestující mezi Evropskou unií a Čínou jezdítéměř prázdné? Si Ťin-pchingova Čína vykazuje mnohem více než ekonomickou racionalitu bezbřehou paranoiu a potřebu absolutní kontroly. Neexistuje tu názor odlišný, pouze „chybný“. Tak ostatně nedávno čínský velvyslanec označil výroky českých politiků. A „chybný názor“ je třeba napravit, i kdyby silou. „Chybné názory“ zastávají také obyvatelé Hongkongu, „švábi“, kteří si nepřejí vládu státostrany.

Autor je sinolog a spolupracovník projektu Sinopsis.cz.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!