Komentář Františka Táborského: Růst amerických výnosů jako předzvěst vrcholu

Americké desetileté výnosy se dostaly poprvé od roku 2014 přes tříprocentní hranici. Zároveň rostou i výnosy kratších splatností a rozdíl mezi desetiletými a dvouletými se smrsknul na padesát bazických bodů. Výnosová křivka je tak nejplošší od konce roku 2007 a signalizuje pokročilý stav americké ekonomiky v hospodářském cyklu. Růst výnosů je podpořen hned několika faktory. 

V posledních šesti měsících se americká inflace pohybuje bezpečně nad dvouprocentní úrovní a očekáváme, že se během letních měsíců vyhoupne ke třem procentům. Takový výhled nutí investory požadovat vyšší výnosy. K tomu se přidává negativní výhled fiskální politiky, která poskytne americké ekonomice bezprecedentní stimul. Ten však jenom v tomto roce prohloubí deficit federálního rozpočtu k 5 až 6 procentům HDP.

Takový deficit je nevídaným jevem v době, kdy je ekonomika na svém vrcholu a trhy nehýří chválou tohoto kroku. Proti výrazně expanzivní fiskální politice se staví naopak silně jestřábí politika měnová. Fed v březnu pošesté v tomto hospodářském cyklu zvýšil své úrokové sazby a podle naší prognózy tak učiní v tomto roce ještě třikrát. I pro další roky centrální banka plánuje rychlé zvyšování úrokových sazeb tak, aby se ekonomika nedostala do nezvratného bodu varu.

Růst amerických výnosů však dělá vrásky akciovým trhům. Minulý týden byl spíše ve znamení klidu, kdy se mohla projevit síla výsledkové sezóny bez ruchu geopolitických her, obchodních válek nebo tweetů Donalda Trumpa. Prozatím své výsledky zveřejnila přibližně čtvrtina firem indexu S&P 500, z toho přibližně 80 % překonalo odhady zisků a 70 % odhady prodejů. Ačkoli dosavadní výsledky firem překračují všechna očekávání a mají ambici zapsat se jako nejlepší čtvrtletní výsledky v historii, akciové indexy mírně klesají.

Překročení tříprocentní hranice znamená pro trhy překročení magické úrovně, kdy pro investory začínají být atraktivnější dluhopisy než akcie. To může vyvolat výprodej na trhu akcií a přesun prostředků. Zároveň také rostou výnosy korporátních dluhopisů a prodražuje se významný zdroj financování amerických firem. Tím vzniká otázka jejich budoucího fungování a riziko držení akcií.

Na vyšších sazbách však vydělává americký dolar, který si v posledních dnech připisuje výrazné zisky. Je tak nejsilnější od poloviny ledna, kdy došlo ke změně sentimentu na trhu a dolar začal silně oslabovat. Silnější dolar však neprospívá koruně a dalším regionálním měnám, které shodně oslabují vůči euru. Koruna se v současnosti obchoduje okolo úrovně 25,40 za euro a je silně vzdálená únorové prognóze ČNB.

Koruna tak neutahuje měnové podmínky v ekonomice, jak by si centrální banka představovala. Podle našeho názoru to vytváří prostor pro rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než o kterém v současnosti mluví bankovní rada. Příští týden bude zveřejněna nová makroekonomická prognóza centrální banky, v které bude mít rada prostor pro změnu pohledu.

Autor je specialista v oblasti makroekonomie Raiffeisenbank