Když se řekne USA a energetika, mnohé v Česku napadne Westinghouse a snaha této firmy získat zakázku na stavbu zdejších jaderných reaktorů. Důležitých energetických témat je ale v česko-amerických vztazích více. V některých případech máme k Američanům blízko, v jiných jsou naše zájmy blíže k Německu, které bývá ve Washingtonu terčem kritiky. Potvrdila to i návštěva Andreje Babiše v Bílém domě.
Začněme u Westinghousu. Jde spíše o outsidera chystaného tendru na dostavbu Dukovan. Westinghouse nedávno v Americe prošel bankrotovou procedurou. Je vůbec otázkou, s jakým nasazením bude o českou zakázku bojovat. Firma má špatné zkušenosti z temelínského tendru, který byl zrušen v době, kdy měla nakročeno k vítězství. Hlavním zájmem Američanů proto nakonec nemusí být vítězství Westinghousu, ale to, aby se k budoucí zakázce nedostali Rusové nebo Číňané. Faktickou podporu z USA by tak získal třetí ze současného okruhu favoritů – Korejci.
Z hlediska vzdálenější budoucnosti tu jsou důležité projekty, které neprávem zůstávají stranou pozornosti. Česko a USA – konkrétně Centrum výzkumu Řež a americká národní laboratoř Oak Ridge – spolupracují na vývoji příští generace reaktorů, v tomto případě malých modulárních. Američané cítí, že kvůli problémům v tamní jaderné energetice zaostávají za Ruskem i Čínou, a tak posilují výzkum a chtějí v příštích letech chytit nový dech.
Nadějná může být pro obě strany spolupráce ve zkoumání jaderné fúze. Přechod ke komerční fázi bude trvat ještě dekády, jde však o prestižní výzkum, který zajímá všechny vyspělé ekonomiky. Pražský Ústav fyziky plazmatu chystá nový fúzní reaktor – tokamak – financovaný z evropských peněz. Ten naváže na výzkum kolem staršího tokamaku, který už dosloužil v proslulém Massachusetts Institute of Technology.
Na rozdíl od Němců hledají USA i Česko dál budoucnost v jádru. Ale pokud jde o dodávky plynu do Evropy, tedy téma, kterému Donald Trump věnoval v hovoru s Babišem největší pozornost, má Praha blíže k Berlínu. Američany kritizovaný plynovod Nord Stream 2, kterým poteče ruský plyn pod hladinou moře přímo do Německa, je velkou ekonomickou příležitostí také pro Česko. Posílí navazující tranzit suroviny přes české a slovenské území do plynárenské křižovatky v rakouském Baumgartenu a dále do Itálie nebo do jihovýchodní Evropy.
V českém zájmu každopádně je, aby Američané a Němci našli kompromis. Tím snad mohou být nové terminály na zkapalněný plyn v Německu, které by otevřely bránu na evropský trh většímu množství americké suroviny.
Autor je spolupracovník redakce
