Komentář Jana Žižky: České jádro ztrácí britský maják | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Komentář Jana Žižky: České jádro ztrácí britský maják

Komentář Jana Žižky: České jádro ztrácí britský maják
Brexit
• 
ZDROJ: Reuters

Jan Žižka

Spojené království bylo v posledních letech majákem pro ty, kteří nepřestávali věřit, že jaderná energetika má v Evropské unii budoucnost. V době, kdy Evropané nové reaktory nestavěli buď vůbec, nebo je stavěli s velkými časovými průtahy a bobtnáním rozpočtů, zůstávaly britské plány na budování řady nových atomových bloků jednou z mála nadějí.

Brexit tyto vyhlídky zpochybňuje. Japonská společnost Hitachi minulý týden oznámila, že svůj projekt nových bloků jaderné elektrárny ve Walesu dává k ledu. Japonci tlačili britskou vládu k silné finanční podpoře projektu, v Londýně dnes ale mají jiné starosti. Z pohledu ostatních zastánců jádra v EU – včetně Česka – je ještě podstatně větším problémem to, že se po odchodu Británie dál vychýlí poměr sil v neprospěch nukleární energie.

Tradičně jaderná Francie v posledních letech ohlásila snižování podílu atomové energie a v Paříži se spíše vedly spory o to, jak dalekosáhlá a rychlá má tato redukce být. Zemí, která v očích mnohých přebírala roli lídra projaderného bloku v EU, se stala právě Británie.

Komentář Martina Čabana: Obžaloba referenda? Brexit nestačí

Spojené království bylo pro Čechy inspirací i v tom, jak výstavbu nových reaktorů financovat. Vylepšený systém garantovaných cen elektřiny z budoucích reaktorů, takzvaný contract for difference, se nakonec přestal líbit politikům jak v Praze, tak i v Londýně. Ještě loni ale Britové zaujali české odborníky, když rozvíjeli nápad, že by bylo možné zahrnout jaderné elektrárny do regulovaných aktiv – podobně jako přenosové a distribuční sítě.

Brexit – a v tomto případě je fuk, jestli bude tvrdý nebo měkký – oživuje otázku, zda je vůbec představitelné, aby se v dnešní politické konstelaci Češi a další Evropané do stavby nových reaktorů pouštěli. Tuto otázku si mnozí museli klást už poté, co se Němci po fukušimské havárii v roce 2011 vrátili k plánu zavřít všechny své jaderné elektrárny během let.

Představitelné to je. Ale po brexitu to bude ještě těžší. Nejde o to, že by někdo Čechům či dalším zemím jadernou energetiku zakazoval. Členské země mají právo si určovat vlastní energetický mix. Do jisté míry se už ale tohoto práva vzdaly, když se zavázaly, že budou dosahovat stále vyššího podílu obnovitelných zdrojů.

Komentář Bohumila Pečinky: Potíže s Janem Palachem

Na evropské úrovni se řeší otázky jaderné bezpečnosti, rozhoduje se o nastavení celkového tržního designu v energetice nebo o veřejné podpoře. Aktivity odpůrců jádra nemusejí mít formu hlasitých protestů rakouských aktivistů, ale mohou postupně měnit evropská pravidla tak, aby se atom ze starého kontinentu vytrácel. A bez Británie bude výrazně těžší tomu čelit.

Rakušané dokonce přišli s nápadem, že by mohli brexitu využít k otevření rozhovorů o zásadním oslabení jedné ze zakládajících smluv Evropských společenství – o Euratomu z roku 1957. Ta dodnes zavazuje členské země, aby mírovému rozvoji jádra napomáhaly. Zatím zůstalo jen u nápadu a okleštění Euratomu se nechystá. Další bitvy o přežití jádra ale přijdou.

Autor je spolupracovníkem redakce

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!