Rozhodující není, kdo bude sedět na Hradě, ale kdo zasedne hned pod kopcem – ve Strakově akademii.
Šéfové dvou nejsilnějších politických stran, dva hlavní rivalové v podzimních parlamentních volbách, premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér Andrej Babiš, poslali voličům i vlastním straníkům striktní vzkaz. Nerozptylujte se, prezidentská volba není na pořadu dne, přednost má sněmovní plebiscit.
Sociální demokracie se bude o tom, koho podpoří v prezidentské volbě, rozhodovat v případném vnitrostranickém referendu až v listopadu. Vůdce anoistů byl ještě razantnější než celé předsednictvo socialistů. Oznámil, že žádného kandidáta na prezidenta za hnutí ANO dávat nebude. A jelikož je jeho slovo v hnutí zákonem, mají straničtí podřízení s jiným názorem minimálně na nějaký čas utrum.
I když Babiš laskavě připustil, že si tedy vyslechne, co k tomu řeknou. Obě prohlášení mají společného jmenovatele: peníze, respektive dluhy. Zadlužené je jak ANO, tak ČSSD a prezidentská kampaň zkrátka něco stojí, byť by ji partaje na podporu vlastního uchazeče vedly jakkoli krátkou dobu. Poté, co se Miloš Zeman sám znovu nominoval, také stoupla pravděpodobnost, že by to byly zbytečně vyhozené peníze.
Tím ale jakákoli podobnost končí. Sobotka na rozdíl od Babiše postrádá manévrovací prostor. Kdyby šel čelem proti Zemanovi, poztrácel by část voličů. Rozházet si to nemůže ani se Zemanovými stoupenci v řadách ČSSD. A to ani v případě, že socialisté v parlamentních volbách jakžtakž uspějí. No, a pokud sněmovní plebiscit fatálně projedou, bude mít Sobotka jako stranický šéf úplně jiné starosti než obsazení Hradu.
V lůně sociální demokracie také není žádná osobnost, která by mohla Zemanovi úspěšně konkurovat. Za mimořádně příznivých okolností by strana nejvýš mohla ve druhém kole prezidentské volby podpořit akademika Jiřího Drahoše.
Babišův kalkul vychází z jiných předpokladů. Jak se jeho majetková kauza neustále protahuje, potřebuje i jiné zastání než od svých straníků. A u současného pána Pražského hradu ho zatím má a slovo, přesněji řečeno absence kritiky od prezidenta má svou váhu. Babiš svým prohlášením dosáhl dvojího efektu. Zemanovi nepřímo vzkázal, že je stále jeho zastáncem.
Zároveň umlčel ministra obrany Martina Stropnického, který na Babišův vkus až příliš často hlásá, že ANO by mělo mít vlastního prezidentského kandidáta a že on by se, kdyby straníci jinak nedali, té role rád ujal. Takže Martine, jedině na vlastní triko, vzkázal mu šéf. Minimálně do parlamentních voleb si tedy Andrej Babiš zajistil klid. Pokud by se poté situace dramaticky změnila v jeho prospěch, může hbitě změnit názor. Nebylo by to nic překvapivého, navíc by mohl z klobouku jako prezidentskou kandidátku vytáhnout třeba eurokomisařku Věru Jourovou. Víc než pravděpodobné je, že stejně jako ČSSD a ANO se zachovají i další partaje. Strakova akademie – to je, oč tu běží.
