Komentář Martina Čabana: Pestrý život lidovců. Snad až příliš

Jiří Čunek (KDU-ČSL) - senátor

Jiří Čunek (KDU-ČSL) - senátor Zdroj: E15

Jiří Čunek
Jiří Čunek
Jiří Čunek
Jiří Čunek
Pavel Bělobrádek
9
Fotogalerie

Sjezd a kapitulace Jeronýma Tejce celkem významně uklidnily situaci uvnitř ČSSD. A pestrobarevný trikot pro stranu, která se nejvíce potýká řekněme s dynamickým vnitřním životem, v politickém pelotonu bryskně přebírají lidovci. Ty čeká celostátní slet až ve druhé půli května a nuda do té doby rozhodně nebude.

V krajských volbách se na politické nebe vrátila hvězda Jiřího Čunka. Ten se jako novopečený hejtman Zlínského kraje začal vymezovat proti některým krokům svého předsedy Pavla Bělobrádka. Znovu to potvrdil v čerstvém rozhovoru pro televizi DVTV, ale podobná slova zazněla i v jeho dalších vystoupeních.

Čunek na to jde s obratností, kterou stereotypy politického myšlení (a také některé historické zkušenosti) s KDU-ČSL spojují. Koalici se Starosty podporuje, ale současně vyčítá vedení, že ji málo projednalo s členskou základnou. Zároveň odmítá sdělit, zda bude na sjezdu kandidovat proti Bělobrádkovi. K otázkám boje o předsednické křeslo se staví s příslovečným rozhodným lidoveckým možná.

Za normálních okolností by recept pro lidovce nebyl složitý. Čunek je se svým neskrývaným anticikanismem a rychlými konzervativními soudy o nevychovanosti dnešní mládeže, jíž by prospěla vojna, atraktivní figurou pro tradičnější lidovecké voliče. Pavel Bělobrádek svou uhlazeností a rozvážným vystupováním umí zabodovat ve městech. Pokud se tyto dvě síly domluví na rozumné spolupráci ve stylu hodného a zlého policajta, může být společný zásah mezi voliči poměrně výrazný.

Jenže okolnosti nejsou úplně normální. Nejde si nevšimnout, že Čunek se s Bělobrádkem rozchází ještě v jedné věci – v pohledu na Andreje Babiše. Bělobrádek, který s Babišem sedí ve vládě, je k němu výrazně odměřený, a ačkoli se další vládní spolupráce s ANO nezříká, často upozorňuje na rizika s Babišovým hnutím spojená. Čunek naproti tomu má pro Babiše jen slova chvály a pochopení a na případnou společnou vládu jako by se těšil.

Těžko říci, čím je tato fascinace Babišem u některých příslušníků konkurenčních stran působena. Může to být vyhlídka na podíl na moci, okouzlení silnou vůdcovskou osobností, respekt k bravurnímu marketingu nebo cokoli jiného. Jisté je, že něco podobného postihlo před sjezdem ČSSD Jiřího Zimolu, který se ostatně díky Babišovu zásahu stal jihočeským hejtmanem. Také Čunkovi Babiš nabízel různé formy spolupráce, nicméně zlínský hejtman tvrdí, že všechny odmítl.

Stranická paranoia a strach z pátých kolon namístě nejsou, nicméně ostražitost by lidovci zachovat měli. Anebo mohou při případném váhání použít jednoduchou pomůcku – Jiří Čunek byl mezi lety 2006 a 2009 tím, kdo nastartoval lidovecký odchod mimo sněmovnu, i když poslední kroky k prohraným volbám za něj dokončil Cyril Svoboda. Pavel Bělobrádek je ten, který KDU-ČSL v roce 2013 do sněmovny vrátil. Není to bůhvíjak sofistikované, ale jisté vodítko se v tom skrývá.