Sněmovna má hlasovat o tom, jak porostou důchody. Musí rozhodnout, zda znovu přijme vládní verzi, kterou už jednou schválila, či se přikloní k návrhu Senátu. Podle vládní předlohy by se mělo změnit složení penzí. Na víc peněz by si přišli lidé s nízkými důchody, protože by se oslabila zásluhová složka. Jinak řečeno, zvýšení základní výměry z devíti na deset procent by znamenalo, že by si každý penzista – kromě pravidelné valorizace, mohl připsat na účet ještě tři sta korun navrch. Senátoři vládní návrh v podstatě rozšířili jen v jedné, vcelku nevýznamné položce. Podle kabinetní představy by lidé, kterým je přes 85 let dostali k měsíčnímu důchodu navíc ještě tisícikorunu.
Senátoři navrhují, aby tento benefit dostali všichni senioři, kteří pobírají penzi alespoň 25 let. Na výdaje je to v podstatě prašť jako uhoď. Pokud dolní komora parlamentu opět podpoří už schválené paragrafy, bude muset stát na růst důchodů vydat navíc asi 13,7 miliardy korun. Samotná valorizace penzí pak vyjde zhruba na 24 miliard. Senátní zlepšovák by znamenal vydat navíc další dvě miliardy. Zákonodárci se zkrátka rozhodli, že do jedovatého koktejlu, který otráví státní finance na mnoho let dopředu, vhodí první ingredienci.
Jaké zatížení rozpočtu zvolený způsob růstu penzí znamená, říkají demografická data. Zatímco před deseti lety senioři starší pětašedesáti let pobírající penzi představovali sedminu populace, dnes je to pětina a za deset let to bude už čtvrtina. Další predikce předpokládá, že do roku 2050 bude nad pětašedesát let každému třetímu Čechovi.
Nejde o to, zda si důchodci skokové zvýšení penzí – to celkové má činit přes devět set korun, zaslouží. Myslet je třeba na to, zda lze takový trend udržet, když vláda vůbec neuvažuje o hlubší penzijní reformě. Za připomenutí stojí Řecko. Tamní vládu okolnosti donutily, aby vyplácené důchody zkrátila o půlku. Česku samozřejmě řecká realita nehrozí. Podle poslední zprávy OECD státní rozpočet nyní na penze, zdravotní a sociální péči vynakládal asi 43 procent svého objemu, v roce 2060 by to ovšem bez reforem bylo přes 75 procent. Důchody jsou přitom největším výdajem.
Ze státního rozpočtu ale nemají napřesrok a v dalších letech ždímat desítky miliard jen a pouze důchody. Enormní je i tlak na růst platů státních zaměstnanců. Za zvyšování penzí si volební body nejspíš připíše ANO, a tak ČSSD vehementně podporuje maximální nároky odborářů. Další mandatorní, ze zákona povinný výdaj, kterého by se stát v budoucnu jen obtížně zbavoval.
Tahle bitva mezi vládními partnery ještě není dobojovaná. ANO se snaží ze svých původních slibů vycouvat, ale i tak už schválená částka na zvyšování mezd bude pěkná finanční rána. Je potřeba to říct přesto, že učitelé a další potřebné profese si vylepšení obsahu peněženek zaslouží. Jenže, bude to na dluh.
Experti ministerstva financí, České bankovní asociace i ČNB už snížili předpovědi růstu tuzemské ekonomiky. Zveřejněná data se různí, shodují se ale, že růst 4,6 procenta HDP z loňska se opakovat nebude. Návrh státního rozpočtu na příští rok, jeho výdajová část, ale nepočítá byť jen s mírným ochlazením hospodářského růstu. Politici si říct nedají. Tak musíme doufat, že nám ostatním z toho nakonec nebude běhat mráz po zádech. Daně se dají zvyšovat kdykoliv.
