Vysocí představitelé ANO a ČSSD si padli do náruče. Ale není to vyjádření láskyplných vztahů. Kvůli reorganizaci policie se zaklesli a drží se v klinči. Když se tak stane v boxu, rozhodčí přeruší klání, soupeři od sebe musí krok odstoupit, a teprve potom znovu pokračovat v boji. Bohužel, nic takového se v politické předvolební bitvě nejspíš nestane.
Zvlášť když jeden z teoreticky možných rozhodčích zjevně není nestranný. Řeč je o ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi. Jeho výroky, které zazněly na tiskové konferenci po zveřejnění závěrů parlamentní vyšetřovací komise, jsou víc alarmující než prohlášení šéfa ANO Andreje Babiše. Právě proto, že Pelikán je šéf justice.
Přikyvovat například na tvrzení, že komise překročila svůj mandát, když v rámci návrhů usnesení vyzvala vládu k přijetí některých opatření, je projev podivuhodné neznalosti parlamentních procedur. Prohlášení, že mezi neprokázáním a vyvrácením určitého skutku je zatraceně veliký rozdíl, je od znalce práva také pěkné. Zhruba jako říci: Nic jsme neprokázali, ale veřejnost by si stejně měla pamatovat, že jste vrah. A důrazné ohrazení proti tomu, aby politické rozhodnutí úkolovalo ministra spravedlnosti v tom, jak bude vykonávat svou personální odpovědnost vůči státnímu zastupitelství, je až směšné. On ministr neví, že personální rozhodnutí týkající se státních zástupců jsou v rukou nejvyššího žalobce Pavla Zemana?
Podezírat ministra spravedlnosti z neznalosti práva není na místě. Pak se ovšem nabízejí přinejmenším dvě vysvětlení jeho jednání. To první – dobrovolně se ujal role mouřenína, na kterého se v předvolebním boji soustředí pozornost soupeřů. Samozřejmě, s vidinou blížící se možné odměny. Do role vplul dobře – ministr vnitra Milan Chovanec už ho vyzval, aby předložil analýzu objasňující, proč nechce uposlechnout usnesení sněmovny.
Druhá varianta je, že Pelikán byl prostě rozrušený. Protože si uvědomil nutnost stáhnout z dolní komory parlamentu dlouho diskutovaný návrh nového zákona o státním zastupitelství. V současné situaci by poslanci byli schopni překopat nejen současné pravomoci státních zastupitelství, ale dokonce normu přepsat tak, aby veřejná žaloba – z pohledu státních zástupců – byla oslabena. Dlouho a složitě připravovaný zákon, který momentálně leží ve sněmovně u ledu, by měl naopak státním zástupcům v mnohém ruce spíše uvolnit. A prakticky jediní zákonodárci, kteří za návrhem neochvějně stojí, jsou ti z hnutí ANO.
Rozruch kolem zprávy parlamentní vyšetřovací komise k reorganizaci policie bude mít dohru na vládě a také na koaliční radě. Jestli se na těchto jednáních najde sudí, který by zavelel k uvolnění klinče, je otázka. Nejspíš ne, a pokud ano, bude to jen dočasný odstup. To téma se v předvolebním boji hodí. Bohužel, ke škodě justice.
