Komentář Jany Havligerové: Řekni, kde ty prachy jsou

Vláda o koronaviru: Andrej Babiš (24.4.2020)

Vláda o koronaviru: Andrej Babiš (24.4.2020) Zdroj: Úřad vlády ČR

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády (20.4.2020)
Zleva ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ministryně financí Alena Schillerová a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula vystoupili 20. dubna 2020 v Praze na tiskové konference po zasedání vlády.
Alena Schillerová (za ANO) po jednání vlády (27.4.2020)
4
Fotogalerie

Ve státní pokladně na konci dubna chybělo o šedesát miliard korun více než ve stejném období vloni. Podle ministerstva financí se na schodku jednoznačně podepisují především zvýšené výdaje státu kvůli covidové nákaze. Propad v příjmech až tak výraznou roli nehraje. 

Koronavirová krize na státní rozpočet tvrdě udeřila právě v dubnu, kdy se hospodaření státu propadlo o šestačtyřicet miliard. Logicky se nabízí otázka, kam se utracené desítky miliard poděly. Vyznat se v přehršli jen předestřených a nakonec ani v oněch realizovaných záměrech, s nimiž před veřejnost předstupují jednotliví ministři, není zrovna jednoduché. Rozpočtová bilance teď alespoň částečnou odpověď dává.

Pokud jde o státní útraty, tradičně se na jejich rozsahu největší měrou podepsaly sociální dávky. V momentální situaci především ošetřovné. Sociální podpora v úhrnu stoupla o dvaadvacet miliard korun.

Ani tato čísla však neznamenají, že dávky, dotace a tak dál dorazily včas všem potřebným. Stížnosti na pomalou pomoc jak rodinám, tak podnikatelům jsou reálné, ať si ministryně financí, ministr průmyslu či premiér říkají, co chtějí. Zároveň to ale neznamená, že o pomoci, kterou jednotlivcům i celé ekonomice poskytuje stát, lze šmahem říct, že je úplně špatně vymyšlená. To jen v Česku úřední šiml nejspíš řehtá víc a hlasitěji než v řadě jiných států. Co však platí úplně jistě – slibů padlo tolik a natolik zmatených, že reálná pomoc před nimi bledne.

Největší nápor na státní kasu teprve přijde, do rozpočtového deficitu se budou postupně zapisovat přísliby proměněné v konkrétní programy, zatím se z nich vyplatil zlomek. Další kroky na pomoc ekonomice budou přibývat. Jedná se o tom, jakým dílem stát pomůže postiženým podnikatelům uhradit nájemné, odboráři a zaměstnavatelé by rádi viděli kromě programu Antivirus i další podporu kurzarbeitu a podobně.

S postupujícím časem se dubnová čísla o deficitu státního rozpočtu budou jevit jako nicotná, neštěkne po nich ani pes. Členové vlády mají ministryni financí během května předložit návrh úspor, myslet si ale, že by snad mohly zabránit dalšímu rychlému zadlužování státu, by byla iluze. Jestli letošní deficit státního rozpočtu dosáhne jen schválených 300 miliard korun, budeme ještě rádi.

Pomoc ekonomice je nutná, vláda se ovšem při ní nemůže dopouštět evidentních kiksů. Křiklavým příkladem jsou levné úvěry pro firmy, na které zatím dosáhlo minimum žadatelů, a někteří půjčku nedostanou vůbec. S odůvodněním, že jsou neúvěrovatelní. Vláda stále opakuje, že do ekonomiky posílá 1,2 bilionu korun. Na takové tvrzení jsou průběžná rozpočtová čísla pochopitelně krátká. Tím spíš by vláda měla také vysvětlovat, kde ty prachy jsou. Pokud možno do detailu.