Komentář Jany Havligerové: Vyšší mzdu? Kdy, když ne teď | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Komentář Jany Havligerové: Vyšší mzdu? Kdy, když ne teď

Jana Havligerová

Jana Havligerová

Vláda má na krku další nepříjemnost. Zaměstnavatelé a odboráři se nedohodli, jaká by měla být napřesrok minimální mzda. Rozhodovat o výši minimální mzdy proto bude ministerský sbor po jednání vládních koaličních partnerů.

Znovu to bude zápas dvou táborů, síly ovšem nebudou ani zdaleka vyrovnané. Přesilovku bude hrát ANO, které je nakloněné zaměstnavatelům. S úspěchem lze předpovídat, že se odboráři mohou rozloučit s nárůstem minimální mzdy na rovných 15 tisíc korun měsíčně. Řekněme, že konečné číslo bude mezi dnešními 13 350 korunami a požadavkem odborů. Spokojen nebude ani jeden z nesmiřitelných táborů. Bylo by načase věčné dohady utnout a stanovit pro růst nejnižších výdělků pevný mechanismus, který by zaručoval jejich valorizaci.

Najít vhodný vzorec nebude jednoduché. Při letošním vyjednávání zástupci drobných podnikatelů požadovali dokonce zmrazení minimální mzdy v nynější výši, pro zástupce velkého byznysu bylo představitelné přihození sedmi stovek. Zaměstnavatelé svůj postoj prezentují málem jako záchranu firem před krachem a u některých to snad může být i pravda. Celkově je ale jasné, že jde především o zisky. Nízké mzdy zaměstnavatelům vyhovují, vyšší mzdové náklady profit snižují. Pak by ale bylo účinnější, kdyby se stejnou urputností, s jakou se brání nárůstu výdělků, bojovali o snížení sazby sociálního pojištění.

Chceme zvýšit minimální mzdu na polovinu průměrné, shodli se odboráři

Fakta jsou známá a jasná. Česko má z evropské osmadvacítky šestou nejnižší minimální mzdu. Nejnižší výdělek je v Česku menší než na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku. Ekonomickými důvody se přitom tuzemská situace příliš vysvětlit nedá. Hospodářství roste velmi slušným tempem už několik let, prognózy také nevěští katastrofické scénáře. Není příliš divu, že odboráři říkají: Kdy, když ne teď. Nakonec právě kvůli nízkým mzdám je bezpodmínečně nutné sahat do státní pokladny a mizerné výdělky kompenzovat sociálními dávkami. Při lepších odměnách by politici možná také nemuseli vymýšlet, jak zarazit nárůst počtu exekucí, nebo nemuseli mít tolik zamotanou hlavu z toho, jak pomoci vyloučeným lokalitám.

Na pracovním trhu je stále dost vysoký počet volných pracovních míst. Růst minimální mzdy by tedy neměl mít významný dopad na nezaměstnanost. Naopak by možná alespoň u některých skupin lidí zvýšil chuť chodit do práce a nežít pouze na dávkách. Na rozhodnutí o tom, jaká bude v příštím roce minimální mzda, má vláda zhruba šest neděl. Je to memento, aby východisko z každoročních komplikací začala hledat co nejdříve.

O kolik vzroste minimální mzda v roce 2020
Komentář Petra Peška: Zalíbit se. Více než minimálně

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!