Minimální mzda by dle odborů měla činit 50 procent průměrné mzdy | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Chceme zvýšit minimální mzdu na polovinu průměrné, shodli se odboráři

ČTK

Minimální mzda v Česku by se měla navázat na průměrnou mzdu a měla by odpovídat aspoň její polovině. Shodli se na tom předáci dvou největších odborových centrál. Na odborářské konferenci o sociálním dialogu to řekl šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) to podporuje. Zaměstnavatelé dlouhodobě požadují vzorec pro stanovení nejnižšího výdělku, poloviční podíl k průměrné mzdě je podle nich ale vysoký.

Minimální mzda letos činí 13 350 korun. O jejím navýšení by měla v pondělí jednat tripartita. Odboráři požadují přidání o 1650 korun, podnikatelé nabízejí sedm set korun. Ministerstvo práce připravilo návrh se třemi variantami - s růstem o 1150, 1350 a 1650 korun. Pokud se shoda nenajde, rozhodne vláda.

„Je tu veliký tlak od zaměstnavatelů, neustále chtějí vzoreček (pro navyšování minimální mzdy). Pokud minimální mzda nebude aspoň na padesáti procentech průměrné mzdy, není možné o vzorečku jednat,“ řekl Dufek.

Únik odposlechů Béma a Janouška: státní zástupce obžaloval exministra Bártu

Zaměstnavatelé o stanovení rovnice pro výpočet minimální mzdy usilují dlouhodobě. Podle Svazu průmyslu a dopravy by nejnižší výdělek měl odpovídat 44 procentům průměrné mzdy z předloňska. „Po zaokrouhlení jde pro příští rok právě o částku 700 korun,“ sdělil viceprezident svazu Jan Rafaj.

Podle něj takové přidání odpovídá odhadovanému růstu ekonomiky a inflace za letošní rok a výraznější navýšení by bylo nezodpovědné.

Vypočtěte si výši své čisté mzdy >>>

Poukázal na to, že minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula prostor ke kompromisu u minimální mzdy příliš nevidí. „ČR má mzdu jako v rozvojových zemích. To po třiceti letech transformace není cesta, kterou bychom si přáli jít. Naše mzdy jsou skutečně žalostné. Diskuse o minimální mzdě je jedním z klíčových momentů, jak můžeme mzdovou hladinu posunout,“ řekl Středula.

Praha: Byty u metra stojí o stovky tisíc více

Ministryně práce původně v chystané novele zákoníku práce navrhovala, aby minimální mzda odpovídala padesáti procentům průměrného výdělku z předloňska. Kvůli nedohodě nakonec vzorec z připravovaných změn pracovního kodexu vypadl.

Maláčová uvedla, že nízké mzdy musí stát doplácet sociálními dávkami. Podotkla, že Slovensko a Polsko budou v příštím roce mít minimální mzdu přes patnáct tisíc korun, i když mají méně výkonnou ekonomiku než Česko.

„V následujících letech chtějí jít (Slovensko a Polsko) na šedesát procent průměrné mzdy. Naši sousedé se rozhodli, že ze své ekonomiky nebudou dělat ostrůvky levné práce. Je otázka, zda je ČR bude následovat... Bez toho, abychom si přiznali, že mzdy jsou u nás hanebně nízké, další změny jako digitalizaci a stárnutí společnosti nezvládneme,“ řekla ministryně.

Po přidání o 1650 korun by minimální mzda podle ministerstva práce odpovídala 41,6 procenta průměrné mzdy. Při navýšení o 1350 korun by to bylo 40,8 procenta a při růstu o 1150 korun pak 40,2 procenta. Zaměstnavatele by to stálo podle jednotlivých variant tři až 4,3 miliardy korun.

Učitelům lze přidat více, míní opozice i ČSSD. Peníze by se našly, argumentují

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!