Komentář Lenky Klicperové: Co zbude ze Sýrie

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Na pozadí české debaty o syrských sirotcích zůstává trochu stranou, co se v současnosti odehrává v Sýrii samotné. Osud provincie Idlíb, která je poslední baštou opozice, a zejména džihádistických skupin napojených na al-Káidu, je nyní v rukou dvojice Putin – Erdogan. Ta se zatím dohodla na demilitarizované zóně, ačkoli džihádisté i zbytky Svobodné syrské armády jsou proti. Útok režimních vojsk prezidenta Asada se zatím každopádně nekoná, přesto v Idlíbu vládne násilí – jednotlivé skupiny bojují totiž také mezi sebou.

Zdá se, že pro tureckého prezidenta Erdogana se rýsuje možnost udělat z Idlíbu další Afrín. Afrín je sousední provincie, kterou Turci de facto anektovali letos v březnu. V Afrínu je nyní zaváděna turecká správa, platí se lirou, vyhnáno bylo na 130 tisíc původních kurdských obyvatel, provincie se islamizuje. Turecko usazuje na kurdské půdě sunnitské Araby a své věrné. Erdoganovi by se určitě hodilo rozšířit území své moci i do Idlíbu a dále do kurdských oblastí východně od Eufratu.

Do svých původních hranic už se Sýrie zřejmě nevrátí, i když Asad velkou většinu země vybojoval zpět. V OSN teď Damašek volá po stažení amerických, francouzských a tureckých jednotek ze Sýrie. Jaký však bude mít toto volání ohlas, je celkem jasné.

Americké a francouzské jednotky se stále angažují v bojích s Islámským státem kolem města Hadžín na jihovýchodě. Oblast (až na tuto malou enklávu) dobyly kurdsko-arabské síly SDF za podpory USA a Francie. V Hadžínu jsem byla letos v květnu. Zdálo se zřejmé, že maličké městečko obležené přesilou s lepším vybavením a leteckou podporou bude dobyto tak během týdne.

Jelikož oblast leží na hranici s Irákem, vstoupila do hry i tamní armáda a hranici neprodyšně uzavřela. Nad Hadžínem neustále přelétávají bombardéry. Za této situace je až neuvěřitelné, že se městečko dosud nepodařilo dobýt. Jedno vysvětlení se ale nabízí: USA ústy Donalda Trumpa několikrát vyhlásily, že jejich zájmy v Sýrii jsou dány bojem proti IS. Zároveň však přiostřila Trumpova rétorika vůči Íránu, což bylo vidět i na zasedání Valného shromáždění OSN.

Od Trumpa by proto bylo netaktické opustit prostor Sýrie, kde operují íránské jednotky v alianci se syrským režimem. Stažení Američanů ze Sýrie tedy bude muset počkat. A Hadžín jako poslední kapsa IS může v klidu „působit v Sýrii problémy“ ještě dlouho. Přinejmenším než se někde vynoří další nástupnická radikální skupina.

Mezitím finišují přípravy na znovuotevření klíčového hraničního přechodu Nasíb mezi syrskou provincií Dará a Jordánskem. Životně důležitý hraniční přechod umožní opět obchodní výměnu mezi Sýrií a dalšími arabskými státy. A je znamením, že provincie Dará, kde v roce 2011 začalo povstání proti Asadovi, je pevně v jeho rukou. I když v syrské válce už jsme viděli tolik neočekávaných zvratů, že předpovídat či považovat za definitivní nelze vlastně nic.

Autorka je šéfredaktorkou časopisu Lidé a Země