Komentář Lukáše Kovandy: Babiš si na zisk ČNB nesáhne | E15.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Babiš si na zisk ČNB nesáhne

Lukáš Kovanda

Share on Facebook Messenger
Vstoupit do diskuze
0

Trh včera ani předevčírem výrazněji nereagoval na pondělní slova Andreje Babiše. Premiér nezvykle apeloval na Českou národní banku, aby zatím nezvyšovala základní úrokové sazby. Měnoví obchodníci i po tomto premiérově prohlášení stále sázejí na to, že ČNB zvýší základní sazbu čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Očekávání tak citelného nárůstu základních úroků během období osmnácti měsíců měli naposledy před takřka deseti lety, v červnu 2011. Pravda ale je, že od pondělí pevnost tohoto jejich přesvědčení povolila, byť nepatrně.

Tuzemská centrální banka se tedy v očích investorů nenechala premiérovými slovy ovlivnit a případně sazby zvýší bez ohledu na jeho výrok, a to už velmi pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku. Pokud bude ČNB postupovat v souladu s nynějším předpokladem trhu, evidentně bude zvyšovat sazby rychleji, než by odpovídalo premiérovu „doporučení“.

Vrcholní politici by se k takovým „doporučením“ nejlépe neměli vůbec uchylovat. Pokud by byla častější, mezinárodní investoři si je mohou vyložit jako vměšování vlády, odpovědné za rozpočtovou politiku, do politiky měnové, kterou má v gesci centrální banka. Zřetelné oddělení domény rozpočtové a měnové je klíčovým atributem každé skutečně vyspělé ekonomiky. Budou-li o něm mít investoři pochyby, oslabí jejich důvěra v tuzemskou ekonomiku. To by se nakonec projevilo zhoršením ratingu dluhu ČR, takže jeho obsluha by se vládě, resp. tedy daňovému poplatníkovi prodražila.

Výzvy politiků k centrální bance a její měnové politice tak nakonec mohou prostřednictvím zhoršení ratingu českou veřejnou kasu připravit o více, než kolik Babiš po ČNB žádá z jejího zisku. To je další nezvyklý premiérův pondělní apel. Babiš argumentoval, že ČNB by měla část svého zisku odvést do státního rozpočtu. 

Centrální banka sice loni či předloni zisk vykázala, celkově je však stále ztrátová. Kumuluje totiž ztrátu z předchozích let, hlavně z roku 2017. Tehdy měla ztrátu bezmála 250 miliard korun, která souvisela s ukončením intervenčního režimu let 2013 až 2017 a posílením koruny, resp. se souvisejícími sázkami mezinárodních investorů na takové posílení a nutností intervenční kurzový závazek bránit.

Právě i z důvodů intervence má ČNB ve svém majetku relativně vysoký podíl cizoměnových aktiv, zejména eurových. Tento podíl je relativně vysoký na poměry běžné ve světovém centrálním bankovnictví. Tím pádem je ovšem hospodaření ČNB zvláště citlivé na pohyb kurzu koruny. Při jejím oslabování vůči cizoměnovým aktivům tak hospodaření ČNB účetně, z důvodu prostého kurzového přepočtu do korun, inklinuje k vytváření zisku, při jejím posilování vůči cizoměnovým aktivům naopak k vytváření ztráty.

Vzhledem k tomu, že Česko dohání – a dohánět bude – bohatší země EU, bude koruna i v příštích letech dále trendově posilovat. Bude tedy převažovat tlak na vytváření ztráty ČNB.

Jestliže Babiš argumentuje, že centrální banky zemí jako Německo nebo Švýcarsko posílají část svého zisku do veřejné kasy, odhlíží právě i od toho, že jde o země, které patří k nejvyspělejším a „nikoho nedohánějí“. Na rozdíl od ČR. Takže nemusejí z důvodu vyhlíženého pokračování takového dotahování očekávat posilování své měny, tudíž ani nemusejí z daného důvodu předpokládat ani pokračování kumulace ztráty. Je pak pro ně jednodušší posílat peníze ze zisku vládě místo do rezerv.

Autor je člen NERV.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.