Komentář Lukáše Kovandy: Nadbytek korun bude brzdit hypotéky, ale i spořicí nástroje | E15.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Nadbytek korun bude brzdit hypotéky, ale i spořicí nástroje

Komentář Lukáše Kovandy: Nadbytek korun bude brzdit hypotéky, ale i spořicí nástroje
ZDROJ: Profimedia
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Ekonomové jsou notoricky špatní věštci. Zkusme však přesto vytáhnout křišťálovou kouli, respektive sem tam i hezky zakulacená čísla, a povězme si, jakou cestou se v roce 2019 tato čísla vydají. Půjdou do kopce, po stolové hoře, nebo zahučí do rokliny?

Práce. Zaměstnání. To zajímá prakticky každého z nás. Nebude o ně příští rok nouze? Nebude. Ještě ne. Podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí by míra nezaměstnanosti měla dokonce ještě mírně klesnout a za celý rok 2019 by měla vykázat úroveň přibližně tří procent. Společně s Japonskem a Islandem budeme nadále patřit mezi tři vyspělé ekonomiky s nejnižší mírou nezaměstnanosti na světě.

Prima. A kolik to hodí? Průměrná mzda za celý rok mírně přeskočí úroveň 34 tisíc korun. V posledním čtvrtletí roku 2019 by se ale mohla vyhoupnout dokonce nad 36 500 korun. Loňský slib ČSSD, že do roku 2022 bude průměrná mzda přinejmenším 40 tisíc korun, najednou nezní nijak fantaskně. Inu, zvyšování minimální mzdy a zaručených mezd, osmiprocentní přihození státním zaměstnancům či 15procentní nášup pro učitele dělají své. Ale hlavní podíl na růstu mezd má pochopitelně ekonomická prosperita. Budeme na ni jednou se slzou v oku vzpomínat.

Fajn. A co si za vydělané peníze koupíme v zahraničí? Nebo tam budeme za chudé příbuzné? Řekněme, že budeme rádi, když se do konce roku 2019 dostane kurz pod úroveň 25 korun za euro. Výraznějšímu posilování koruny bude bránit pokračující, i když pomalejší růst úrokových sazeb v USA, pokračující, i když doufejme méně vyhrocené napětí v mezinárodních obchodních vztazích, ale i další faktory. Mezi ně patří výrazný nadbytek korun v českém mezibankovním systému, který je důsledkem intervenčního nahromadění obrovského objemu devizových rezerv, v přepočtu na obyvatele jednoho z nejvyšších na světě vůbec.

Tenhle nadbytek pak promluví třeba i do sazeb hypoték. V příštím roce bude ČNB dál zvyšovat své sazby, ale pomaleji než letos. Pravděpodobně přistoupí ke trojímu zvýšení úroků, ačkoli trh se stále kloní ke scénáři spíše jen dvou zpřísnění měnové politiky. Vyloučit nelze ani zvýšení jediné, nebo dokonce žádné. Základní sazba ČNB by se při trojím zpřísnění dostala na úroveň 2,5 procenta. Bude to poprvé od sklonku roku 2008, kdy se na takovou hodnotu podívá. Průměrná sazba českých hypoték – jak říká Fincentrum Hypoindex – přitom koncem roku 2008 přesahovala úroveň 5,6 procenta. Na tuto úroveň se však příští rok průměrná sazba nepodívá z několika důvodů.

Mezi bankami se odehrává ostřejší konkurenční boj než před deseti lety. A na trhu je kvůli loni skončené intervenci už zmíněný výrazný nadbytek korun. Tento nadbytek zvyšuje poptávku po českých dluhopisech, což stlačuje jejich výnosy. Průměrná sazba hypoték se přitom z tržních úrokových sazeb nejtěsněji vyvíjí v souladu s výnosem dlouhodobých tuzemských vládních obligací. Přebytek korun na trhu tak v důsledku zprostředkovaně rovněž tlumí tempo růstu hypotečních úroků. V příštím roce se proto průměrná sazba hypoték dostane ze stávající úrovně necelých 2,8 procenta na úroveň kolem 3,8 procenta.

Zentiva se může vrátit na burzu, říká ekonom Kovanda

Sazby na mezibankovním trhu v roce 2019 porostou. Dvanáctiměsíční sazba PRIBOR, která dnes činí zhruba 2,2 procenta, se při trojím zvýšení sazeb ze strany ČNB do konce roku 2019 dostane do pásma 2,8 až 2,9 procenta. Banky však, tak jako dnes, nebudou mít z důvodu nadbytku korun na trhu motivaci platit za peníze střadatelů výrazně více. Určitou výjimkou mohou být banky, které například zamýšlejí výrazněji rozšířit svou klientskou základnu, pročež budou chtít nabídnout atraktivnější podmínky než konkurence. Některé velké banky ovšem na druhou stranu otevřeně připouštějí, že na běžných účtech už možná úroky ani nikdy zvedat nebudou. A nejlépe úročené účty spořicí dnes nabízejí zhodnocení kolem 1,5 procenta, přičemž situace v jejich případě nemusí být o mnoho růžovější.

Nejlepší nabídky na spořicích účtech proto budou ke konci roku 2019 znít na dvě procenta, možná lehce přes. Řada bank, zejména ty větší, však bude stále nabízet úročení kolem jednoho procenta. Vzhledem k tomu, že příští rok je třeba kvůli růstu mezd a cen energií počítat s průměrnou inflací kolem 2,5 procenta, ani nejvýhodnější spořicí účty na trhy svým úročením inflaci nepokryjí.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Czech Fund

Lukáš Kovanda: Pilný bude spolehlivým panákem Babiše

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!